Egon Erwin Kisch
Zuřivý reporter

1929 | Nakladatelství Pokrok

Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století. Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

jen drobná oděrka na frontispisu, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS, až velmi dobrý, pěkný stav, vazba v krásném stavu, převazba, polokožená s vevázanou obálkou	Skladem pro e-shop	5 999 Kč
Stav Velmi dobrý jen drobná oděrka na frontispisu, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	399 Kč
Stav Dobrý stránky s flíčky	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 159 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	268
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otto Umbehr
Překladatel:	Jarmila Haasová-Nečasová
Edice:	Spisy Egona Erwina Kische
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2024 10:20
Číslo položky:	828611

O autorovi

Egon Erwin Kisch

Egon Erwin Kisch byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér . Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla. Narodil se jako druhý z pěti synů zámožného obchodníka se suknem Hermanna Kische a jeho druhé manželky Ernestiny , rozené Kuhové, v tradiční židovské rodině, v pražském staroměstském domě čp. 475/I U Dvou zlatých medvědů v Melantrichově ulici. První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici. Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na Technice, dále na filozofické fakultě Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil. Na profesi novináře se však připravoval: naučil se stenografovat, ovládal několik jazyků, navštěvoval archívy a knihovny. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, jako byla např. aféra plukovníka Redla v roce 1913. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni, kde se stal v r. 1918 prvním velitelem Revolučních gard. Roku 1919 vstoupil do Komunistické strany Rakouska ; během práce deníku Der neue Tag' se spřátelil s Josephem Rothem. Byl odsouzen a roku 1920 vypovězen do Prahy, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Právě s J. Haškem se scházel v pražské kavárně Montmartre, jinak také nazývané Dům ...

Více od autora