Egon Erwin Kisch
Zuřivý reporter - PODPIS EGON ERVÍN KISCH

1929 | Nakladatelství Pokrok

Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století. Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, až velmi dobrý, Pěkný stav, převazba, polokožená

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená podlepená obálka, obálka silně zašlá ze spodní strany, obálka s oděrkami, nafoceno	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená natrhnutý hřbet, Přední strana obálky volně, zkosený hřbet, nafoceno	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, Pěkný stav obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	vevázaná obálka Otto Umbehr
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	268
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otto Umbehr
Překladatel:	Jarmila Haasová-Nečasová
Edice:	Spisy Egona Erwina Kische
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 11. 2023 10:25
Číslo položky:	678671

O autorovi

Egon Erwin Kisch

Egon Erwin Kisch byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér . Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla. Narodil se jako druhý z pěti synů zámožného obchodníka se suknem Hermanna Kische a jeho druhé manželky Ernestiny , rozené Kuhové, v tradiční židovské rodině, v pražském staroměstském domě čp. 475/I U Dvou zlatých medvědů v Melantrichově ulici. První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici. Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na Technice, dále na filozofické fakultě Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil. Na profesi novináře se však připravoval: naučil se stenografovat, ovládal několik jazyků, navštěvoval archívy a knihovny. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, jako byla např. aféra plukovníka Redla v roce 1913. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni, kde se stal v r. 1918 prvním velitelem Revolučních gard. Roku 1919 vstoupil do Komunistické strany Rakouska ; během práce deníku Der neue Tag' se spřátelil s Josephem Rothem. Byl odsouzen a roku 1920 vypovězen do Prahy, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Právě s J. Haškem se scházel v pražské kavárně Montmartre, jinak také nazývané Dům ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…