Knihy
Válečná literatura
Legie a 1. světová válka
Tomáš Garrigue Masaryk
Za svobodu - Pod vedením profesora T. G. Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk
Za svobodu - Pod vedením profesora T. G. Masaryka : obrázková kronika Československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920 - Kniha druhá, díl III.

1924 | Nakladatelství O. Vaněk

Váchův román se obrací k příběhu československých legionářů ve Francii, kteří bojovali za českou svobodu, a každý z nich se hlavně toužil konce války dožít. A nezapomenout na svou osudovou ženu. Děsivá cesta mladého sochaře Petra Michalce světovou válkou, po kolena v krvi, po pás v bahně zákopové války ve Francii, s ne…ustále sevracející neodbytnou vzpomínkou na jedno osudové setkání. Krysy, smrt a utrpení na milion způsobů. Bojové plyny, rvačky na nože v bahnitých zákopech. A ten jeden skutečný milostný vztah, kdy začátek je koncem a konec začátkem. Stojí za svobodu umírat? A zabíjet?

Krvavé boje československých legionářů za první světové války ve Francii.

Příběh československých legionářů, kteří krváceli nejen v Rusku, ale i ve Francii.

Příběhy bezejmenných hrdinů, kteří nesmějí být zapomenuti.

I v posledních dnech války se umíralo… Váchův román se obrací k příběhu československých legionářů ve Francii, kteří bojovali za českou svobodu, a každý z nich se hlavně toužil konce války dožít. A nezapomenout na svou osudovou ženu. Děsiv…á cesta mladého sochaře Petra Michalce světovou válkou, po kolena v krvi, po pás v bahně zákopové války ve Francii, s neustále sevracející neodbytnou vzpomínkou na jedno osudové setkání. Krysy, smrt a utrpení na milion způsobů. Bojové plyny, rvačky na nože v bahnitých zákopech. A ten jeden skutečný milostný vztah, kdy začátek je koncem a konec začátkem. Stojí za svobodu umírat? A zabíjet?

Krvavé boje československých legionářů za první světové války ve Francii.

Příběh československých legionářů, kteří krváceli nejen v Rusku, ale i ve Francii.

Příběhy bezejmenných hrdinů, kteří nesmějí být zapomenuti.

I v posledních dnech války se umíralo…

Součástí souboru:

Za svobodu 1924 (4sv., 900 + 896 + 873 + 891, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Opotřebená

rozpadlá vazba, stržený hřbet, stránky volně, desky volně

Skladem pro e-shop

	Stav Opotřebená rozpadlá vazba, stržený hřbet, stránky volně, desky volně	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 119 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	2 499 Kč

O knize

Stav:	Opotřebená, stránky volně, rozpadlá vazba, Desky volně, Stržený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	896 , 10 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 11. 2024 11:11
Číslo položky:	1047370

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora