Adolf Srb
Z půl století : vzpomínky Adolfa Srba - 1

1913 | Nakladatelství F. Šimáček

První díl memoárů českého žurnalisty a politického publicisty, v nichž vzpomíná na období národního a politického nadšení v 2. pol. 19. stol. a jeho nejvýznamnější postavy a projevy. První díl memoárů českého žurnalisty a politického publicisty, v nichž vzpomíná na období národního a politického nadšení v 2. pol. 19. stol. a jeho nejvýznamnější postavy a projevy.

Součástí souboru:

Z půl století 1913 (2 sv. (286; 202 s.))

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	286
Jazyk:	česky
Edice:	Matice lidu, 5. svazek ed. 5. svazek ed. Matice lidu. Běh 47, 5. svazek ed. 5. svazek ed. Matice lidu. Běh XLVII
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 8. 2024 14:9
Číslo položky:	934742

O autorovi

Adolf Srb

Adolf Srb byl český novinář, příznivec staročeské strany. Působil v denících Politik a Plzeňské listy; za jeden z článků byl roku 1876 odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Angažoval se ve prospěch českých menšin v pohraničí. Sepsal podrobné české politické dějiny, které ve třech dílech zahrnují období let 1861 až 1907. Ve 30. letech 20. století byl velmi oceňovaný pro svou dlouholetou vlasteneckou činnost i pro podporu začínajících novinářů. Narodil se 27. září 1850 v Rokycanech v rodině Františka Srba kontrolora při c. k. berním úřadu a Emilie Skopcové ze Spáleného Poříčí. Měl 5 bratrů: Františka , Benedikta , Josefa báňského inženýra, Eduarda autora publikací z oboru práva a samosprávy a Karla . Byl ženatý s Johanou Janečkovou . Roku 1871 vstoupil do redakce pražského německého deníku Politik, kde prošel náročnou novinářskou školou J. S. Skrejšovského. Roku 1876 byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z dalmatské železniční koncese. V letech 1876–1879 pracoval jako odpovědný redaktor Plzeňských listů. Poté se znovu vrátil do pražského deníku Politik, při němž roku 1883 založil přílohu Česká politika a převedl ji na samostatný deník Národní politika. Jako její šéfredaktor působil v letech 1883–1893, dále v německé Politik až do jejího přejmenování na Union roku 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do Vlčkova časopisu Osvěta. Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům Ústřední matice školské, Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Po 1. světové válce určitou dobu redigoval Vlčkovu Osvětu, brzy se ale musel místa vzdát pro...

Více od autora