Alois Hába, Štefan Bednár, Vlastimil Vacek
DEDIKACE AUTORA Z neznámých příčin : [.. tato kniha je dílem básnickým, malířským i hudebním, za něž ... stavíme svá jména: Vlastimil Vacek, Štefan Bednár, Alois Hába.

1933 | Nakladatelství Plamja

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	799 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý chybí avangardní obálka	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	[127 - VII]
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2023 14:56
Číslo položky:	473933

O autorech

Alois Hába

Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...

Více od autora