Jaroslav Raimund Vávra
Ahmed má hlad : Saharské epos

1935 | Nakladatelství Družstevní práce

Podtitul: Hrdinský epos

Koloniální román z afrického prostředí, poctěný cenou Akademie věd a umění. Vypráví o mladém Arabovi, který zbaven půdy a majetku chystá pomstu na kolonizátorech své vlasti. Seznámí se s bojem evropského proletariátu a v jeho duchu organizuje severoafrické kmeny k boji proti útlaku. Román… spojuje úspěšně prvky koloniální literatury s prvky hrdinského eposu s básnivou účinností. Podtitul: Hrdinský epos

Koloniální román z afrického prostředí, poctěný cenou Akademie věd a umění. Vypráví o mladém Arabovi, který zbaven půdy a majetku chystá pomstu na kolonizátorech své vla…sti. Seznámí se s bojem evropského proletariátu a v jeho duchu organizuje severoafrické kmeny k boji proti útlaku. Román spojuje úspěšně prvky koloniální literatury s prvky hrdinského eposu s básnivou účinností.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý odřené hrany desek, bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	350
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar
Edice:	122. svazek ed. 122. svazek ed. Živé knihy. A
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 6. 2025 15:17
Číslo položky:	1268596

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora