Knihy
Umění a architektura
Noty
Jan Seidel
Špalíček národních písní a říkadel

Jan Seidel: Špalíček národních písní a říkadel

Jan Seidel, Karel Reiner
Špalíček národních písní a říkadel : Zpěvník pro hlas s doprovodem kytary, harmoniky nebo klavíru - 2. díl

1951 | Nakladatelství Orbis

Zpěvník pro 1 hlas s doprovodem kytary, harmoniky nebo klavíru. Harmonisoval Jan Seidel.
II. vydání.

V harmonisaci a úpravě profesora Jana Seidela byl vydán jako 130.svazek Edice Melpa Hudebním nakladatelstvím Melantrich v Praze a Oldřich Pazdírek v Brně, v prosinci 1939. Kresby Mikoláše Alše. Graf. úprava Ja…roslav Šilfert.
Úvodní slovo Jan Seidel. Zpěvník pro 1 hlas s doprovodem kytary, harmoniky nebo klavíru. Harmonisoval Jan Seidel.
II. vydání.

V harmonisaci a úpravě profesora Jana Seidela byl vydán jako 130.svazek Edice Melpa Hudeb…ním nakladatelstvím Melantrich v Praze a Oldřich Pazdírek v Brně, v prosinci 1939. Kresby Mikoláše Alše. Graf. úprava Jaroslav Šilfert.
Úvodní slovo Jan Seidel.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutá obálka, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	156 s., obr., noty
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2025 13:44
Číslo položky:	1470348

O autorech

Jan Seidel

Jan Seidel byl český hudební skladatel. Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 1936–1938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra. Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích. V letech 1938–1945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 1967–1975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí. Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda , Řád práce i tituly zasloužilého umělce , národního umělce a Řád republiky . Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklé...

Více od autora