Ludvík Svoboda
Z Buzuluku do Prahy

1961 | Nakladatelství Naše vojsko

Autorvzpomíná na bojovou cestu čs. východních jednotek od Buzuluku do Prahy. Kniha je sepsána v prokomunistickém duchu, proto je třeba komentáře politického charakteru přijímat se značnou rezervou. Autorvzpomíná na bojovou cestu čs. východních jednotek od Buzuluku do Prahy. Kniha je sepsána v prokomunistickém duchu, proto je třeba komentáře politického charakteru přijímat se značnou rezervou.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

kniha celkově zašlá, lehce cítit po vlhkosti, bez obálky, zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená PODPIS, zkosený hřbet, vazba lehce povolená, drží pohromadě, flíčky, vystřižená patitulní strana, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená PODPIS, potrhaná obálka, roztržená na dvě části	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, kniha celkově zašlá, lehce cítit po vlhkosti, bez obálky, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	402, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Paměti
Vydání:	1. vyd. v NV
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2026 14:9
Číslo položky:	1653591

O autorovi

Ludvík Svoboda

Ludvík Svoboda, KCB byl československý účastník 1. a 2. odboje, politik a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa. Během druhé světové války vedl jako brigádní generál 1. československý armádní sbor na východní frontě ve spolupráci s Rudou armádou Sovětského svazu. Po osvobození Československa byl v letech 1945 až 1950 ministrem národní obrany. Po dlouhých letech v ústraní byl v roce 1968 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Jeho druhé funkční období bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. Narodil se v Hroznatíně, okres Velké Meziříčí, dnes okres Třebíč na Českomoravské vysočině, do staré selské rodiny Jana a Františky, roz. Chalupové . Otec mu zemřel, když byl Ludvíkovi sotva jeden rok , podle matriky na následky kopnutí „koňskou nohou do břicha“. Matka se v roce 1898 podruhé vdala za Františka Nejedlého . Ludvík tak vyrůstal se starším bratrem a sestrou z prvního manželství a třemi sourozenci z druhého manželství matky. Po absolvování měšťanské školy navštěvoval Zemskou zemědělskou školu ve Velkém Meziříčí, kde získal agronomické vzdělání, které si doplnil praxí ve vinařství v Rakousku. V roce 1915 byli oba bratři Josef i Ludvík odvedeni do rakousko-uherské armády, Ludvík jako domobranec k pěšímu pluku č. 81. Starší sestra Marie byla již vdaná. Matka se třemi mladšími sourozenci zůstala po smrti svého druhého manžela na statku hospodařit sama. V roce 1915 byl starší bratr Josef poslán na srbskou frontu, mladší Ludvík na ruskou. Ještě téhož roku 7. září padl Ludvík Svoboda u Tarnopolu do zajetí. V Rusku nejdříve vstoupil do hasičského sboru města Kyjeva, kde absolvoval odborný výcvik. 5. srpna 1916 se přihlásil do československých legií. Bojoval ve slavných bitvách u Zborova, u Bachmače a zúčastnil se bojů o Sibiřskou magistr...

Více od autora