Ludvík Svoboda
Z Buzuluku do Prahy

1967 | Nakladatelství Naše vojsko

Velitel čs. jednotek v SSSR za druhé světové války vzpomíná v knize na svůj odchod do zahraničí před vypuknutím války, na začátky čs. vojenského odboje na polském a poté sovětském území a obšírně líčí slavnou bojovou cestu čs. vojáků po boku Sovětské armády až do konečného osvobození vlasti. Hojně pozornosti věnuje i i…ntri kám londýnské Benešovy vlády proti čs.-sovětské bojové družbě. Velitel čs. jednotek v SSSR za druhé světové války vzpomíná v knize na svůj odchod do zahraničí před vypuknutím války, na začátky čs. vojenského odboje na polském a poté sovětském území a obšírně líčí… slavnou bojovou cestu čs. vojáků po boku Sovětské armády až do konečného osvobození vlasti. Hojně pozornosti věnuje i intri kám londýnské Benešovy vlády proti čs.-sovětské bojové družbě.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky, bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý ořízka s flíčky, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026	~~99 Kč~~
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	391 + 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Paměti
Vydání:	Vydání V., v NV 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2025 9:23
Číslo položky:	1304573

O autorovi

Ludvík Svoboda

Ludvík Svoboda, KCB byl československý účastník 1. a 2. odboje, politik a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa. Během druhé světové války vedl jako brigádní generál 1. československý armádní sbor na východní frontě ve spolupráci s Rudou armádou Sovětského svazu. Po osvobození Československa byl v letech 1945 až 1950 ministrem národní obrany. Po dlouhých letech v ústraní byl v roce 1968 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Jeho druhé funkční období bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. Narodil se v Hroznatíně, okres Velké Meziříčí, dnes okres Třebíč na Českomoravské vysočině, do staré selské rodiny Jana a Františky, roz. Chalupové . Otec mu zemřel, když byl Ludvíkovi sotva jeden rok , podle matriky na následky kopnutí „koňskou nohou do břicha“. Matka se v roce 1898 podruhé vdala za Františka Nejedlého . Ludvík tak vyrůstal se starším bratrem a sestrou z prvního manželství a třemi sourozenci z druhého manželství matky. Po absolvování měšťanské školy navštěvoval Zemskou zemědělskou školu ve Velkém Meziříčí, kde získal agronomické vzdělání, které si doplnil praxí ve vinařství v Rakousku. V roce 1915 byli oba bratři Josef i Ludvík odvedeni do rakousko-uherské armády, Ludvík jako domobranec k pěšímu pluku č. 81. Starší sestra Marie byla již vdaná. Matka se třemi mladšími sourozenci zůstala po smrti svého druhého manžela na statku hospodařit sama. V roce 1915 byl starší bratr Josef poslán na srbskou frontu, mladší Ludvík na ruskou. Ještě téhož roku 7. září padl Ludvík Svoboda u Tarnopolu do zajetí. V Rusku nejdříve vstoupil do hasičského sboru města Kyjeva, kde absolvoval odborný výcvik. 5. srpna 1916 se přihlásil do československých legií. Bojoval ve slavných bitvách u Zborova, u Bachmače a zúčastnil se bojů o Sibiřskou magistr...

Více od autora