Knihy
Literatura faktu
Karel Pacner
Vyzvědačky pod rudou hvězdou

Karel Pacner
Vyzvědačky pod rudou hvězdou : ženy v komunistických tajných službách

2005 | Nakladatelství Brána

Ženy v komunistických tajných službách

Český novinář rekapituluje životní osudy agentek zpravodajských služeb zemí východního bloku.
Pohled na dramatický život žen, jež působily například v bělogvardějské emigraci, nejvyšších nacistických, amerických, britských i západoněmeckých politických kruzích nebo zápa…dních tajných službách, avšak prováděly špionáž ve prospěch socialistických států. Shrnutí významu žen - agentek pro zpravodajské služby zemí tzv. socialistického tábora od bolševické revoluce po současné aktivity čínské špionáže. Ženy v komunistických tajných službách

Český novinář rekapituluje životní osudy agentek zpravodajských služeb zemí východního bloku.
Pohled na dramatický život žen, jež působily například v… bělogvardějské emigraci, nejvyšších nacistických, amerických, britských i západoněmeckých politických kruzích nebo západních tajných službách, avšak prováděly špionáž ve prospěch socialistických států. Shrnutí významu žen - agentek pro zpravodajské služby zemí tzv. socialistického tábora od bolševické revoluce po současné aktivity čínské špionáže.

Stav

Velmi dobrý

zašlé stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zašlé stránky
Vazba:	pevná
Počet stran:	247
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072432486
ISBN:	9788072432486
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2023 8:50
Číslo položky:	596564

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora