Knihy
Válečná literatura
Válečná próza
Karel Pacner
Slavné vyzvědačky dvou světových válek

Karel Pacner
Slavné vyzvědačky dvou světových válek

2017 | Nakladatelství Daranus

Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé planety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, j…enže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo. Proslulých vyzvědaček se za obou světových válek i v nervózním meziválečném dvacetiletí dá najít tolik, že o nich Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, napsal tuto knihu. A to ještě mezi nimi vybíral ty, jejichž příběhy byly zvlášť zajímavé. Ženy v tajných službách dovedly často využít svou přitažlivost a krásu – byla to jejich přirozená zbraň. Ovšem mnohdy také byly cílevědomější a urputnější než jejich mužští kolegové a snažily se dovést svůj úkol do konce bez ohledu na možné následky. Některé přišly o život – před popravčí četou, pod katovou sekyrou, v koncentračním táboře. Britové ve chvíli, kdy vyzvědačka splnila své zadání, dovedli takovou ženu poslat do bezpečí v Kanadě, Sověti zase ve Stalinově éře beze slov díků do lágru na Sibiři... Někdy se slavné vyzvědačky dožily vysokého věku a napsaly o svých zážitcích paměti. Osudy těch nejproslulejších uchopili do rukou velcí režiséři a v rolích hvězd špionážního řemesla se objevily hvězdy filmové. Příběhy potom bývaly přibarvené, aby se podtrhla jejich dobrodružnost. V téhle knize však autor nic nepřibarvuje. Ostatně ani nemusí. Stačí to, co se skutečně stalo – vždyť případy žen vyzvědaček si samy o sobě nesou své napětí, nebezpečí a drama. A padesát dobových fotografií ukáže tváře slavných špionek a někdy i jejich mužských protějšků. Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé plan…ety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, jenže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo. Proslulých vyzvědaček se za obou světových válek i v nervózním meziválečném dvacetiletí dá najít tolik, že o nich Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, napsal tuto knihu. A to ještě mezi nimi vybíral ty, jejichž příběhy byly zvlášť zajímavé. Ženy v tajných službách dovedly často využít svou přitažlivost a krásu – byla to jejich přirozená zbraň. Ovšem mnohdy také byly cílevědomější a urputnější než jejich mužští kolegové a snažily se dovést svůj úkol do konce bez ohledu na možné následky. Některé přišly o život – před popravčí četou, pod katovou sekyrou, v koncentračním táboře. Britové ve chvíli, kdy vyzvědačka splnila své zadání, dovedli takovou ženu poslat do bezpečí v Kanadě, Sověti zase ve Stalinově éře beze slov díků do lágru na Sibiři... Někdy se slavné vyzvědačky dožily vysokého věku a napsaly o svých zážitcích paměti. Osudy těch nejproslulejších uchopili do rukou velcí režiséři a v rolích hvězd špionážního řemesla se objevily hvězdy filmové. Příběhy potom bývaly přibarvené, aby se podtrhla jejich dobrodružnost. V téhle knize však autor nic nepřibarvuje. Ostatně ani nemusí. Stačí to, co se skutečně stalo – vždyť případy žen vyzvědaček si samy o sobě nesou své napětí, nebezpečí a drama. A padesát dobových fotografií ukáže tváře slavných špionek a někdy i jejich mužských protějšků.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 16. 1. 2026

	Stav Nová nová	Skladem do tří týdnů Odešleme nejpozději 16. 1. 2026	~~349 Kč~~ 299 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
ISBN10:	808742381X
ISBN:	9788087423813
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:21
Číslo položky:	996435

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora