Knihy
Válečná literatura
Válečná próza
Karel Pacner
Slavné vyzvědačky dvou světových válek

Karel Pacner
Slavné vyzvědačky dvou světových válek

2017 | Nakladatelství Daranus

Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé planety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, j…enže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo. Proslulých vyzvědaček se za obou světových válek i v nervózním meziválečném dvacetiletí dá najít tolik, že o nich Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, napsal tuto knihu. A to ještě mezi nimi vybíral ty, jejichž příběhy byly zvlášť zajímavé. Ženy v tajných službách dovedly často využít svou přitažlivost a krásu – byla to jejich přirozená zbraň. Ovšem mnohdy také byly cílevědomější a urputnější než jejich mužští kolegové a snažily se dovést svůj úkol do konce bez ohledu na možné následky. Některé přišly o život – před popravčí četou, pod katovou sekyrou, v koncentračním táboře. Britové ve chvíli, kdy vyzvědačka splnila své zadání, dovedli takovou ženu poslat do bezpečí v Kanadě, Sověti zase ve Stalinově éře beze slov díků do lágru na Sibiři... Někdy se slavné vyzvědačky dožily vysokého věku a napsaly o svých zážitcích paměti. Osudy těch nejproslulejších uchopili do rukou velcí režiséři a v rolích hvězd špionážního řemesla se objevily hvězdy filmové. Příběhy potom bývaly přibarvené, aby se podtrhla jejich dobrodružnost. V téhle knize však autor nic nepřibarvuje. Ostatně ani nemusí. Stačí to, co se skutečně stalo – vždyť případy žen vyzvědaček si samy o sobě nesou své napětí, nebezpečí a drama. A padesát dobových fotografií ukáže tváře slavných špionek a někdy i jejich mužských protějšků. Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé plan…ety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, jenže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo. Proslulých vyzvědaček se za obou světových válek i v nervózním meziválečném dvacetiletí dá najít tolik, že o nich Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, napsal tuto knihu. A to ještě mezi nimi vybíral ty, jejichž příběhy byly zvlášť zajímavé. Ženy v tajných službách dovedly často využít svou přitažlivost a krásu – byla to jejich přirozená zbraň. Ovšem mnohdy také byly cílevědomější a urputnější než jejich mužští kolegové a snažily se dovést svůj úkol do konce bez ohledu na možné následky. Některé přišly o život – před popravčí četou, pod katovou sekyrou, v koncentračním táboře. Britové ve chvíli, kdy vyzvědačka splnila své zadání, dovedli takovou ženu poslat do bezpečí v Kanadě, Sověti zase ve Stalinově éře beze slov díků do lágru na Sibiři... Někdy se slavné vyzvědačky dožily vysokého věku a napsaly o svých zážitcích paměti. Osudy těch nejproslulejších uchopili do rukou velcí režiséři a v rolích hvězd špionážního řemesla se objevily hvězdy filmové. Příběhy potom bývaly přibarvené, aby se podtrhla jejich dobrodružnost. V téhle knize však autor nic nepřibarvuje. Ostatně ani nemusí. Stačí to, co se skutečně stalo – vždyť případy žen vyzvědaček si samy o sobě nesou své napětí, nebezpečí a drama. A padesát dobových fotografií ukáže tváře slavných špionek a někdy i jejich mužských protějšků.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 26. 9. 2025

	Stav Nová nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 26. 9. 2025	~~349 Kč~~ 299 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
ISBN10:	808742381X
ISBN:	9788087423813
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:21
Číslo položky:	996435

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora