Karel Pacner, Martina Koželuhová
Kolumbové vesmíru : Souboj o stanice - 2. díl

2007 | Nakladatelství Paseka

Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orbitálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli. Po kolapsu Sovětskéh…o svazu se vynořil nový velký soupeř – Čína – a čínskou raketovou techniku vybudoval vědec, který získal věhlas v USA a jehož americké úřady deportovaly jako nepřátelského cizince. Autor opět využil svědectví mnoha lidí, kteří mohli po skončení studené války promluvit, a materiálů z odtajněných archivů. Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orb…itálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli. Po kolapsu Sovětského svazu se vynořil nový velký soupeř – Čína – a čínskou raketovou techniku vybudoval vědec, který získal věhlas v USA a jehož americké úřady deportovaly jako nepřátelského cizince. Autor opět využil svědectví mnoha lidí, kteří mohli po skončení studené války promluvit, a materiálů z odtajněných archivů.

Stav

Velmi dobrý

ještě zabalená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ještě zabalená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	428
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071857491
ISBN:	9788071857495
Vydání:	2., přeprac. a dopl. vyd., V Pasece 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2025 12:27
Číslo položky:	1465900

O autorech

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora