Franz Fühmann byl německý spisovatel. Žil a pracoval jako povídkář, esejista a autor dětských knih v bývalé NDR. V mládí byl značně ovlivnil nacistickou ideologií, snad proto se po válce stal velkým zastáncem socializmu , který jej však v pozdějších letech rovněž trpce zklamal. Rodák z Rokytnice nad Jizerou v Krkonoších pocházel ze středostavovské rodiny. Po ukončení základní školy studoval 4 roky ve Vídni v jezuitské škole, odkud ale utekl a dostudoval gymnázium v Liberci studium ukočil maturitou. Po anexi Sudet Německem vstoupil do SA, v roce 1941 byl povolán do wermachtu a účestnil se válečných operací v Řecku a Sovětském svazu. V roce 1945 byl zajat a přeškolen v Noginsku nedaleko Moskvy na přesvědčeného marxistu. Po propuštění ze zajetí se vrátil do východního Německa, kde žil až do své smrti 8.7.1984. V této etapě svého života byl aktivním členem východoněmecké NDPD, pracoval jako politický pracovník v aparátu strany, od roku 1952 byl spisovatelem na volné noze. V roce 1956 získal cenu Heinricha Manna, dále pak řadu dalších německých i mezinárodních ocenění, byl členem Akademie umění. Jako autor byl mnohostranný, napsal řadu básní, balet, psal eseje a překládal poezii a také řadu knih sestavil jako editor, těžiště jeho práce ale zůstává v psaní dětských knih a převyprávění klasické literatury a ság a mýtů. Z jeho korespondence z posledního období života vyplývá jeho hluboké rozčarování socialistickým režimem, rozčarování tak hluboké, že nemohl dokončit své plánované stěžejní dílo. Zdroj: databazeknih.cz