Knihy
Literatura faktu
Karel Pacner
Velké špionážní operace

Karel Pacner
Velké špionážní operace : studená válka

2004 | Nakladatelství Albatros

Velmi brzy po skončení 2. světové války se z bývalých spojenců stali nepřátelé na život a na smrt. Svět byl rozdělen "železnou oponou" na dva dominantní vojensko-politické bloky. Na jedné straně Sovětský svaz a socialistické státy, na straně druhé Spojené státy a jejich spojenci. Obě uskupení vydávala obrovské prostřed…ky, aby získala velmi cenné informace o vojenských, kosmických, ale i hospodářských programech potenciálního protivníka. Vedle řadových rozvědčíků pracovali na nepřátelském území také tzv. nelegálové i dobrovolníci. Pro špionážní úkoly byli verbováni politici, obchodníci, diplomaté, ale také přeběhlíci i obyčejní zaměstnanci různých úřadů a firem. Zvláštní skupinu tvořili dabléři, agenti, kteří pracovali pro obě strany. Postupně získávaly na důležitosti nejen informace z lidských zdrojů, ale i z fotografického průzkumu pomocí družic letadel a družic, informace elektronického zpravodajství. Vznikaly dokonce specializované ústavy, vědecko-technické instituce, které se zabývaly pečlivou analýzou získaných údajů. Autor popisuje sedmnáct skutečných případů, akcí velmi úspěšných i příkladů naprostého selhání zpravodajských i kontrašpionážních služeb Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu. V závěru každé kapitoly vysvětluje autor různé jednotlivé pojmy z činnosti zpravodajců . Kniha je doplněna přehledem hlavních zpravodajských služeb Sovětského svazu , Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa a České republiky . Fotografie, jmenný rejstřík, seznam literatury. Velmi brzy po skončení 2. světové války se z bývalých spojenců stali nepřátelé na život a na smrt. Svět byl rozdělen "železnou oponou" na dva dominantní vojensko-politické bloky. Na jedné straně Sovět…ský svaz a socialistické státy, na straně druhé Spojené státy a jejich spojenci. Obě uskupení vydávala obrovské prostředky, aby získala velmi cenné informace o vojenských, kosmických, ale i hospodářských programech potenciálního protivníka. Vedle řadových rozvědčíků pracovali na nepřátelském území také tzv. nelegálové i dobrovolníci. Pro špionážní úkoly byli verbováni politici, obchodníci, diplomaté, ale také přeběhlíci i obyčejní zaměstnanci různých úřadů a firem. Zvláštní skupinu tvořili dabléři, agenti, kteří pracovali pro obě strany. Postupně získávaly na důležitosti nejen informace z lidských zdrojů, ale i z fotografického průzkumu pomocí družic letadel a družic, informace elektronického zpravodajství. Vznikaly dokonce specializované ústavy, vědecko-technické instituce, které se zabývaly pečlivou analýzou získaných údajů. Autor popisuje sedmnáct skutečných případů, akcí velmi úspěšných i příkladů naprostého selhání zpravodajských i kontrašpionážních služeb Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu. V závěru každé kapitoly vysvětluje autor různé jednotlivé pojmy z činnosti zpravodajců . Kniha je doplněna přehledem hlavních zpravodajských služeb Sovětského svazu , Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa a České republiky . Fotografie, jmenný rejstřík, seznam literatury.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~239 Kč~~ 119 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	285
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000013169
ISBN:	9788000013169
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Albatros Plus
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 12. 2024 11:57
Číslo položky:	1078337

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora