Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jan Mukařovský
Výbor z prózy Karla Čapka

Jan Mukařovský
Výbor z prózy Karla Čapka

1934 | Státní nakladatelství

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

razítko, vazba u předsádky prasklá, vše drží, stránky s fleky, lepený hřbet

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená razítko, vazba u předsádky prasklá, vše drží, stránky s fleky, lepený hřbet	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítko, vazba u předsádky prasklá, vše drží, stránky s fleky, lepený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Kytice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2026 9:17
Číslo položky:	1969436

O autorovi

Jan Mukařovský

Jan Mukařovský byl český estetik a literární teoretik, čelný představitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku, akademik ČSAV. Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde studium úspěšně zakončil roku 1915 . Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. Roku 1929 se habilitoval jako docent estetiky na Karlově univerzitě. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitě v Bratislavě, kde byl v roce 1934 jmenován profesorem. Řádným profesorem Univerzity Karlovy se stal v roce 1948. Po 2. světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ a zřekl se svých dřívějších strukturalistických „pochybení“, což mu umožnilo, aby se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy a zůstal jím až do roku 1954. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V letech 1951 – 1962 byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1948 až do své smrti působil v mírovém hnutí, byl členem byra Světové rady míru a předsedou Československého výboru obránců míru. Napsal desítky článků, ale nikdy své myšlenky neshrnul do souborného díla. Mezi jeho nejvlivnější práce patří například studie „Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty“. Zprvu ho ovlivnil ruský formalismus, později se inspiroval sémiotikou a fenomenologií. Zabýval se problémy obecné estetiky, a to hlavně vztahem estetična k ostatním oblastem, povahou estetické funkce a hodnoty, estetických norem a významem estetična pro společnost. Rovněž se věnoval charakteru uměleckých děl, které chápe jako autonomní znak, strukturu...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…