Karel Havlíček Borovský
Vojna s hloupostí a zlobou

1981 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor přináší celý soubor epigramů v Havlíčkově uspořádání z r. 1843-1845 , Obrazy z Rus , písně s aktuálními politickými náměty a tři vrcholné skladby, Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. Průběžná studie osvětluje Havlíčkovo dětství a mládí, jeho pobyt v Moskvě, jeho životní osudy po návratu z Ruska…, pobyt v Brixenu, návrat do Prahy a smrt.
Uspořádala, průvodní text a vysvětlivky napsala Věra Kronusová ; doslov Milena Beránková. Výbor přináší celý soubor epigramů v Havlíčkově uspořádání z r. 1843-1845 , Obrazy z Rus , písně s aktuálními politickými náměty a tři vrcholné skladby, Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vla…dimíra. Průběžná studie osvětluje Havlíčkovo dětství a mládí, jeho pobyt v Moskvě, jeho životní osudy po návratu z Ruska, pobyt v Brixenu, návrat do Prahy a smrt.
Uspořádala, průvodní text a vysvětlivky napsala Věra Kronusová ; doslov Milena Beránková.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302 s., [5] l. bar. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Born
Edice:	373. svazek ed. 373. svazek ed. Máj
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2024 14:25
Číslo položky:	797519

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora