Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Václav Hájek z Libočan
Václava Hájka z Libočan Kronika česká

Václav Hájek z Libočan
Václava Hájka z Libočan Kronika česká : Úvod, R. 644-904, Doba pohanská - I

1918 | Nakladatelství Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Hájkova Kronika česká, poprvé vydaná v roce 1543, patřila až do 19. století k nejčtenějším a nejoblíbenějším česky psaným knihám, i přes tvrdou kritiku, které ji podrobil v druhé polovině 18. století historik Gelasius Dobner. Hlavně v 19. století Kronika poskytla látku mnoha novodobým českým autorům i výtvarným umělcům…. Většina starých českých pověstí žije dodnes v obecném povědomí právě v podobě, kterou jim vtiskl Hájek. Hájkova Kronika česká, poprvé vydaná v roce 1543, patřila až do 19. století k nejčtenějším a nejoblíbenějším česky psaným knihám, i přes tvrdou kritiku, které ji podrobil v druhé polovině 18. století …historik Gelasius Dobner. Hlavně v 19. století Kronika poskytla látku mnoha novodobým českým autorům i výtvarným umělcům. Většina starých českých pověstí žije dodnes v obecném povědomí právě v podobě, kterou jim vtiskl Hájek.

Součástí souboru:

Václava Hájka z Libočan Kronika česká (4 sv)

Stav

Mírně opotřebená

Obálka na dvě části, hřbet zcela chybí, archy volně

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Obálka na dvě části, hřbet zcela chybí, archy volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	lxii, 368
Jazyk:	česky
Edice:	Staročeská knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2024 9:20
Číslo položky:	1032358

O autorovi

Václav Hájek z Libočan

Václav Hájek z Libočan byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický, od roku 1521 katolický kněz. Pocházel z drobné české šlechty z Libočan u Žatce, od roku 1520 byl farářem v Kostelci u Budyně nad Ohří, o rok později kaplanem ve Zlonicích. Šlechtici v té době pokládali faráře za své sluhy, s čímž se Hájek nechtěl smířit a vedl s nimi neustálé spory. Od roku 1524 byl současně farářem v Rožmitále a oblíbeným kazatelem kostela svatého Tomáše na Malé Straně v Praze, od roku 1527 děkanem na Karlštejně. Dostal se opět do sporů s karlštejnským purkrabím Bechyněm z Lažan, protože se zastal služek, které jeho paní týrala. Roku 1533 byl jmenován správcem kapituly na Vyšehradě, ale brzy musel toto místo opustit a stal se farářem na Tetíně. Na Tetíně patrně začal pracovat na své kronice, pro kterou si sám vypisoval údaje už na Karlštejně a později pro něho pracovali i písaři Zemských desk. Roku 1539 byla kronika sepsána a Hájek na ni dostal královské privilegium, obě konsistoře i pražská obec, u nichž byl Hájek špatně zapsán, si ji ale vyžádaly k censuře. Po mnoha průtazích a sporech nakonec knihu vytiskl u Jana Severina ml. a roku 1541 v tisícovém nákladu vydal. Vzápětí na to vydal svůj podrobný popis požáru Pražského hradu a překlad „Zlaté Bible“ Antonia de Rampegolis. Kronika mu sice přinesla velký úspěch a univerzitní mistr Matouš Collinus z Chotěřiny ji oslavil latinskými verši, Hájek však zůstal bez příjmu a silně zadlužen. Roku 1543 si dokonce se dvěma pražskými kanovníky vyprosil královské privilegium na hledání pokladů. Od roku 1544 byl proboštem a o rok později také děkanem kapituly ve Staré Boleslavi a roku 1545 byl uvězněn, protože se prý zastal kapitulní poddané, kterou pan Krajíř z Krajku zatkl pro čarodějnictví. Roku 1549 se kapitulních hodností v Boleslavi vzdal. Hájek zemřel v klášteře dominikánek u svaté Anny na Starém městě. Hájkova „Kronika česká“, kterou psal několik let, zahrnuje české dějiny od příc...

Více od autora