
Václav Hájek z Libočan
český humanistický kronikář, spisovatel a římskokatolický duchovní
Václav Hájek z Libočan byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický, od roku 1521 katolický kněz. Pocházel z drobné české šlechty z Libočan u Žatce, od roku 1520 byl farářem v Kostelci u Budyně nad Ohří, o rok později kaplanem ve Zlonicích. Šlechtici v té době pokládali faráře za své sluhy, s čímž se Hájek nechtěl smířit a vedl s nimi neustálé spory. Od roku 1524 byl současně farářem v Rožmitále a oblíbeným kazatelem kostela svatého Tomáše na Malé Straně v Praze, od roku 1527 děkanem na Karlštejně. Dostal se opět do sporů s karlštejnským purkrabím Bechyněm z Lažan, protože se zastal služek, které jeho paní týrala. Roku 1533 byl jmenován správcem kapituly na Vyšehradě, ale brzy mus…el toto místo opustit a stal se farářem na Tetíně. Na Tetíně patrně začal pracovat na své kronice, pro kterou si sám vypisoval údaje už na Karlštejně a později pro něho pracovali i písaři Zemských desk. Roku 1539 byla kronika sepsána a Hájek na ni dostal královské privilegium, obě konsistoře i pražská obec, u nichž byl Hájek špatně zapsán, si ji ale vyžádaly k censuře. Po mnoha průtazích a sporech nakonec knihu vytiskl u Jana Severina ml. a roku 1541 v tisícovém nákladu vydal. Vzápětí na to vydal svůj podrobný popis požáru Pražského hradu a překlad „Zlaté Bible“ Antonia de Rampegolis. Kronika mu sice přinesla velký úspěch a univerzitní mistr Matouš Collinus z Chotěřiny ji oslavil latinskými verši, Hájek však zůstal bez příjmu a silně zadlužen. Roku 1543 si dokonce se dvěma pražskými kanovníky vyprosil královské privilegium na hledání pokladů. Od roku 1544 byl proboštem a o rok později také děkanem kapituly ve Staré Boleslavi a roku 1545 byl uvězněn, protože se prý zastal kapitulní poddané, kterou pan Krajíř z Krajku zatkl pro čarodějnictví. Roku 1549 se kapitulních hodností v Boleslavi vzdal. Hájek zemřel v klášteře dominikánek u svaté Anny na Starém městě. Hájkova „Kronika česká“, kterou psal několik let, zahrnuje české dějiny od příc...
Václav Hájek z Libočan byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický, od roku 1521 katolický kněz. Pocházel z drobné české šlechty z Libočan u Žatce, od roku 1520 byl farářem v Kostelci u Budyně nad Ohří, o rok později kaplanem ve Zlonicích. Šlechtici v té době pokládali faráře za své sluhy, s čímž se Hájek nechtěl smířit a vedl s nimi neustálé spory. Od roku 1524 byl současně farářem v Rožmitále a oblíbeným kazatelem kostela svatého To…máše na Malé Straně v Praze, od roku 1527 děkanem na Karlštejně. Dostal se opět do sporů s karlštejnským purkrabím Bechyněm z Lažan, protože se zastal služek, které jeho paní týrala. Roku 1533 byl jmenován správcem kapituly na Vyšehradě, ale brzy musel toto místo opustit a stal se farářem na Tetíně. Na Tetíně patrně začal pracovat na své kronice, pro kterou si sám vypisoval údaje už na Karlštejně a později pro něho pracovali i písaři Zemských desk. Roku 1539 byla kronika sepsána a Hájek na ni dostal královské privilegium, obě konsistoře i pražská obec, u nichž byl Hájek špatně zapsán, si ji ale vyžádaly k censuře. Po mnoha průtazích a sporech nakonec knihu vytiskl u Jana Severina ml. a roku 1541 v tisícovém nákladu vydal. Vzápětí na to vydal svůj podrobný popis požáru Pražského hradu a překlad „Zlaté Bible“ Antonia de Rampegolis. Kronika mu sice přinesla velký úspěch a univerzitní mistr Matouš Collinus z Chotěřiny ji oslavil latinskými verši, Hájek však zůstal bez příjmu a silně zadlužen. Roku 1543 si dokonce se dvěma pražskými kanovníky vyprosil královské privilegium na hledání pokladů. Od roku 1544 byl proboštem a o rok později také děkanem kapituly ve Staré Boleslavi a roku 1545 byl uvězněn, protože se prý zastal kapitulní poddané, kterou pan Krajíř z Krajku zatkl pro čarodějnictví. Roku 1549 se kapitulních hodností v Boleslavi vzdal. Hájek zemřel v klášteře dominikánek u svaté Anny na Starém městě. Hájkova „Kronika česká“, kterou psal několik let, zahrnuje české dějiny od příc...
-
Kategorie:
- Historie
- Česká a Slovenská historie
- Umění a architektura
- Architektura
- Světová historie
- Geografie, cestopisy a místopis
- Oceánie a ostatní
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Učebnice pro základní školu
- Vzácné knihy
- 19. století
- Pověsti a mýty
- Staré tisky - před r. 1800
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- Pohádky a knihy pro mládež
- Pohádky před r. 1945
- Beletrie
- Česká literatura
- Ezoterika
- Evropská historie
- Citáty a aforismy
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Staré písemnictví
- -TOP-
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Biografie, memoáry a korespondence
- Historické romány
- Česko a Slovensko
- Výtvarné umění
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura
- Ostatní
- Záhady a alternativní historie
- Ostatní cizojazyčné
- Polsky
- Německy (Deutsch)
- Německá literatura