Victor Hugo, Marie Loulová
Ubožáci : Díl 1-2

1969 | Nakladatelství Albatros

Obsažené svazky:

Ubožáci 1969 I. díl (395 , 10 nečíslovaných listů obrazových příloh, 2. vyd.)
Ubožáci 1969 II. díl (299 , 10 nečíslovaných obrazových příloh, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	395 + 299
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Antonín Pelc, Karel Souček
Překladatel:	Marie Majerová, Viktor Dyk
Edice:	Klub mladých čtenářů
Vydání:	2. vydání v Albatrosu (I. vyd. v KMČ)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 1. 2026 15:22
Číslo položky:	1519020

O autorech

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Victor Hugo byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta Huga a Sophie Trébuchetové. Narodil se v roce 1802 v Besançonu a žil ve Francii po většinu svého života. Jeho bratři byli Abel Joseph Hugo a Eugéne Hugo . Doba dětství Viktora Huga byla poznamenána politickými zvraty. Napoleon byl prohlášen císařem, když byly Victoru Hugovi dva roky a bourbounská monarchie byla obnovena před jeho třináctinami. Opačné politické a náboženské názory, které měli Hugovi rodiče, zobrazovaly ideologické síly, které se přely o nadvládu ve Francii celý jeho život: Hugův otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě. Byl ateistický republikán, který považoval Napoleona za hrdinu; jeho matka byla extrémní katolická royalistka, a podle některých domněnek, byla milenkou generála Victora F. de Lahorieho, popraveného v roce 1812 za spiknutí proti Napoleonovi. Jelikož byl Hugův otec důstojník, rodina se často stěhovala a Victor se při cestování hodně naučil. Na cestě do Neapole viděl rozlehlé alpské vrcholky, velkolepě modré Středozemní moře a Řím v době oslav. Ačkoliv mu bylo pouze šest let, uchoval si tento půlroční výlet pevně v paměti. Sophie následovala svého muže do Itálie a Španělska . Nespokojená s neustálým stěhováním, které vyžadoval vojenský život, a faktem že její manžel nesdílel její katolickou víru, Sophie se rozhodla nakrátko opustit Léopolda v roce 1803 a usadit se v Paříži. Od té doby dominantním způsobem řídila Hugovu výchovu a vzdělání. V důsledku toho Hugova první díla v poezii a próze odrážela ještě její vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho s...

Více od autora