Ladislav Klíma
Traktáty a diktáty

1995 | Nakladatelství Votobia

Soubor statí psaných pro časopisy a otištěných v časopisech „Tribuna“, „Tvorba“, „Ruch filosofický“, „České slovo“, „Právo lidu“, „Rozvoj“ aj. Soubor statí psaných pro časopisy a otištěných v časopisech „Tribuna“, „Tvorba“, „Ruch filosofický“, „České slovo“, „Právo lidu“, „Rozvoj“ aj.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

	Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	~~379 Kč~~ 269 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~319 Kč~~ 219 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090061494
ISBN:	9788090061491
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Malá díla
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	16. 1. 2025 16:42
Číslo položky:	1108309

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora