Ladislav Klíma
Záznamy extatikovy : jeden ze zápisníků filosofa Ladislava Klímy

1991 | Nakladatelství G Nakladatelství G

nakladatelství G; ediční poznámka Martin Machovec; ilustrace Josef Daněk a Michal Mašarák; 3200 výtisků, z nichž 1000 vázaných; 170x112, brožované nebo vázané ve světle hnědém plátně bez potisku, obálka žlutá nebo bílá s černým a šedým tiskem; 58 stran – dvě rozkládací přílohy nakladatelství G; ediční poznámka Martin Machovec; ilustrace Josef Daněk a Michal Mašarák; 3200 výtisků, z nichž 1000 vázaných; 170x112, brožované nebo vázané ve světle hnědém plátně bez potisku, obál…ka žlutá nebo bílá s černým a šedým tiskem; 58 stran – dvě rozkládací přílohy

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 249 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem na prodejně	~~239 Kč~~ 199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	52 , 1 nečíslovaný složený list obrazové přílohy
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090080510
ISBN:	9788090080515
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	16. 12. 2024 15:29
Číslo položky:	1087309

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora