František Buriánek
Svědectví - příběhy českých studentů z akce 17 listopad

1979 | Nakladatelství Mladá fronta

Studentští účastníci demonstrace 28. října 1939, pohřbu Jana Opletala a pozdější vězni koncentračního tábora v Sachsenhausenu ve svých vzpomínkách působivě zachytili dramatické události prvního okupačního podzimu i svéosobnízážitky z pobytu v nacistickém vězení. Citlivě sestavené vyprávění vytváří plastický obraz tehde…jší doby a osudů politicky dozrávající studentské generace. Studentští účastníci demonstrace 28. října 1939, pohřbu Jana Opletala a pozdější vězni koncentračního tábora v Sachsenhausenu ve svých vzpomínkách působivě zachytili dramatické události prvního okupač…ního podzimu i svéosobnízážitky z pobytu v nacistickém vězení. Citlivě sestavené vyprávění vytváří plastický obraz tehdejší doby a osudů politicky dozrávající studentské generace.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Zdeněk Ziegler
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	199, [16] obr. příloh; 19, [16] foto příl
Jazyk:	česky
Edice:	178. svazek ed. 178. svazek ed. Boje
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 6. 2022 16:30
Číslo položky:	345606

O autorovi

František Buriánek

František Buriánek byl český literární historik a kritik. Narodil se v Rokycanech, po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech v roce 1936 studoval v letech 1936–1939 a 1945–1946 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a francouzštinu . V letech 1939–1942 byl vězněn v rámci akce „17. listopad 1939“ v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Za účast v národním odboji byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Po válce pracoval nejdříve jako dělník, po ukončení studia na knihovnické škole v Praze v letech 1946–1950 jako knihovník v Úřadu předsednictva vlády. V roce 1947 vstoupil do KSČ. V letech 1950–1955 byl zaměstnán jako knihovník, později jako vedoucí kulturního odboru Kanceláře prezidenta republiky, od roku 1950 externě vyučoval na FF UK, habilitoval se v roce 1955 prací Bezruč – Toman – Gellner –Šrámek, profesorem novodobé české literatury byl jmenován roku 1961. Titul CSc. získal v roce 1957 monografií Petr Bezruč, titul DrSc. v roce 1969 prací Generace buřičů. Katedru české a slovenské literatury vedl v období 1956–1972, proděkanem byl v letech 1960–1963. Na počátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ , ale setrval jako profesor na katedře české a slovenské literatury a literární vědy FF UK. V roce 1981 odešel do důchodu. Literární kritiky publikoval v různých novinách a časopisech, například v Rudém právu, v Tvorbě, v Literárních novinách, odborné práce pak zvláště v České literatuře, Českém jazyku a literatuře. Redigoval měsíčník Impuls. Jako editor se podílel na vydání několika knih, například Česká poesie, 1951; J. Hora: Výbor z básní, 1954; F. Gellner: Má píseň ze sna budívá, 1955; V. Dyk: Opustíš-li mne, nezahynu, 1956; Patnáct májů (sb. z české a slovenské poezie 1945–1960, 1960; Čítanka českého myšlení o literatuře, 1976 Zabýval se českou literaturou 20. století, zvláštní pozornost věnoval české poezii...

Více od autora