Knihy
Kuchařky a recepty
Kuchařky před r. 1945
Kamil Bednář
Svazky úvah a studií, 51 - 60 : Německý jazyk v...

Kamil Bednář: Svazky úvah a studií, 51 - 60 : Německý jazyk v Evropě + Evropan mezi mohamedány + Inferiorita české literatury katolické + Neruda o hudbě + Ohlasy slova k mladým + Od Tyla k Jiráskovi + Neurosa jako nedořešený konflikt + Česká škola a národní kultura + Novodobé zemědělství + České národní hospodářství

Kamil Bednář, Přemysl Pražák, Jan Kořínek, Vilém Bitnar, Ladislav Heger, Antar, Václav Čedík, Ladislav Kratochvíl, Marie Michálková, František Potužil, Karel Vlček
Svazky úvah a studií, 51 - 60 : Německý jazyk v Evropě + Evropan mezi mohamedány + Inferiorita české literatury katolické + Neruda o hudbě + Ohlasy slova k mladým + Od Tyla k Jiráskovi + Neurosa jako nedořešený konflikt + Česká škola a národní kultura + Novodobé zemědělství + České národní hospodářství

1941 | Nakladatelství Václav Petr

Obsažené svazky:

Ohlasy slova k mladým 1941 (34 s.)
Inferiorita české literatury katolické 1941 (29 s.)
Neurosa jako nedořešený konflikt 1941 (31 s.)
Německý jazyk v Evropě 1941 (49 s.)
Evropan mezi mohamedány 1941 (34 s.)
Česká škola a národní kultura 1941 (33 s.)
Od Tyla k Jiráskovi 1941 (30 s.)
České národní hospodářství 1941 (35 s.)
Neruda o hudbě 1941 (31, [I])
Novodobé zemědělství 1941 (34 s.)

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná, převazba, vevázané obálky
Počet stran:	34 + 29 + 31 + 49 + 34 + 33 + 30 + 35 + 31 + 34
Jazyk:	česky , německy
Edice:	51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60. svazek ed. 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60. svazek ed. Svazky úvah a studií
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2025 10:16
Číslo položky:	1247870

O autorech

Kamil Bednář

Kamil Bednář byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka , což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým , kolem něhož se soustředily názory celé literární generace. Jeho starší syn Jiří Bednář se stal divadelníkem. Mladší syn Ivan Bednář se stal divadelním režisérem a publicistou. Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová , roz. Jiřincová, spisovatelka a překladatelka . Sňatek uzavřeli v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem "Zahrada přítelkyně" vyšla po smrti autora jejich knižní sbírka s ilustracemi Ludmily Jiřincové. Kamil Bednář zemřel 23. května 1972 v Mělníku, je pohřben na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě , vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř a Kamenný pláč . Též v básnických knihách uveřejněných za okupace Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje ...

Více od autora

Jan Kořínek

Jan Kořínek byl jezuitský kněz, filozof a spisovatel. Již v šestnácti vstoupil do jezuitského řádu, kde nejprve přednášel filozofii, v roce 1666 se stal rektorem na jezuitské koleji v Litoměřicích a poté působil na více místech, především na koleji v Kutné Hoře. Za svého života se seznámil s Bohuslavem Balbínem a stal se jedním z jeho nejodvážnějších zastánců a je autor Balbínova přízviska „český Livius“. Kořínek se stal známý především díky své historické práci věnované městu Kutná Hora nazvanému Staré paměti kutnohorské. Toto dílo spadá do kategorie vlasteneckých historických děl hojně vznikajících pod vlivem Balbína, ale Kořínkova historie se oproti ostatním dílům vymyká především jazykem, který je notně ovlivněn havířskou mluvou. Jedním takovým slovem je handštán, které Kořínek používá k dělení díla a v hornické mluvě označuje rudný kámen. Text Kořínek doplňoval krátkými veršováními.

Více od autora