Edvard Valenta
Strýček Eskymák : podle vyprávění Jana Welzla

1941 | Nakladatelství Čin

Kniha byla napsána podle vyprávění Jana Welzla, rodáka ze Zábřehu, který sám přes celou Sibiř dorazil po mnoha útrapách až na Novosibiřské ostrovy a zde dlouhá léta žil. Jeho zážitky ze života v těchto nehostinných krajích jsou až neuvěřitelné, přesto však poutavým a srozumitelným způsobem nás uchvacuje jeho líčení lov…eckých příhod Eskymáků i bílých lovců. Procestoval i celou Aljašku, podnikl řadu loveckých výprav a i když závěr jeho života byl smutný, je tato kniha pro čtenáře nádherným dobrodružstvím. Kniha byla napsána podle vyprávění Jana Welzla, rodáka ze Zábřehu, který sám přes celou Sibiř dorazil po mnoha útrapách až na Novosibiřské ostrovy a zde dlouhá léta žil. Jeho zážitky ze života v těcht…o nehostinných krajích jsou až neuvěřitelné, přesto však poutavým a srozumitelným způsobem nás uchvacuje jeho líčení loveckých příhod Eskymáků i bílých lovců. Procestoval i celou Aljašku, podnikl řadu loveckých výprav a i když závěr jeho života byl smutný, je tato kniha pro čtenáře nádherným dobrodružstvím.

Stav

Mírně opotřebená

cítit po vlhkosti, špinavé stránky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, cítit po vlhkosti, špinavé stránky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	277, [V]
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2025 13:28
Číslo položky:	1430638

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora