Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák, aneb, Hry divých žen

Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák, aneb, Hry divých žen : národní pohádka ve třech jednáních

1974 | Státní pedagogické nakladatelství

Dramatická báchorka vypráví příběh dudáka Švandy, který po všem bloudění světem najde lidské štěstí opět doma. Hra, jež se řadí k nejvýznamnějším dílům naší obrozenské literatury, oslavuje věrnost lidu a domovu, předvádí velké city a vztahy - přátelství, lásku, mateřství a míří proti světu, v němž vládnou peníze, a pro…ti těm, kdo jsou ochotni dát cizině přednost před vlastí. Dramatická báchorka vypráví příběh dudáka Švandy, který po všem bloudění světem najde lidské štěstí opět doma. Hra, jež se řadí k nejvýznamnějším dílům naší obrozenské literatury, oslavuje věrnost lid…u a domovu, předvádí velké city a vztahy - přátelství, lásku, mateřství a míří proti světu, v němž vládnou peníze, a proti těm, kdo jsou ochotni dát cizině přednost před vlastí.

Vyberte kus s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 41 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~69 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	93
Jazyk:	česky
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	Vydání 4. (v SPN)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 6. 2024 15:21
Číslo položky:	882366

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora