Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák

1941 | Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu

Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity.

Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost …společně s matčinouobětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany. Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity.

Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou …moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost společně s matčinouobětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
Edice:	80. svazek ed. 80. svazek ed. Knihovna pro mládež Sad
Vydání:	Sad (Školní nakl. pro Čechy a Moravu, Státní nakl. Praha) (80.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2022 14:18
Číslo položky:	352111

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora