Václav Vojtěch Tošovský byl český lékař a spisovatel. Byl pediatrem, profesorem dětské chirurgie a ortopedie, autorem řady odborných i beletristických knih a významnou osobností Hnutí Pro život ČR. Narodil se v rodině učitele a zároveň soukromého hospodáře, středoškolské vzdělání získal na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. V letech 1931–1936 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií pracoval jako primář České dětské nemocnice v Praze na Karlově. Od roku 1945 působil na Klinice ortopedie a dětské chirurgie. Byl profesorem dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, emeritním profesorem 2. lékařské fakulty UK v Praze. Na Klinice dětské chirurgie v Praze-Motole působil v letech 1950–1953 jako primář, 1953–1970 jako přednosta jejího traumatologického oddělení a 1970–1979 jako její přednosta. V roce 1998 mu byl udělen titul Rytíř českého lékařského stavu. Byl členem řady vědeckých asociací, jeho odborné knihy byly oceněny cenami Avicenna, Chirurgické společnosti a Literárního fondu a přeloženy do řady cizích jazyků. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 3. května 2006. Po celý život byl katolíkem a odpůrcem potratů, tento postoj je velice silně vyjádřen i v jeho beletristické tvorbě, zejména v románu Proč právě já.

Narozen 16.3.1911 v Čáslavi, zemřel 13.3.1986 v Praze. Lékař a chirurg, jeden ze zakladatelů moderní experimentální chirurgie, práce z oboru.

Zdeněk Kunc byl český lékař, zakladatel československé a světové neurochirurgie, stejně jako Neurochirurgické kliniky Fakulty všeobecného lékařství UK a ÚVN v Praze. Od roku 1948 pracoval v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde zahájil neurochirurgické operace a později se stal zakladatelem první neurochirurgické kliniky v Československu. Je také autorem první československé učebnice neurochirurgie . V roce 1954 se stal generálmajorem, v roce 1981 akademikem Československé akademie věd . Zemřel na infarkt myokardu v roce 1985. Byl ženatý s pediatričkou docentkou Zdeňkou Kuncovou, se kterou měl čtyři děti. Stal se předobrazem hlavního hrdiny románu neuroložky profesorky Valji Stýblové Skalpel, prosím , který zfilmoval v roce 1985 režisér Jiří Svoboda. Zdeněk Kunc byl za svoji aktivní odbornou pomoc při likvidaci velké epidemie tyfu v Terezíně ke konci druhé světové války roku 1945 vyznamenán Československou medailí za zásluhy I. třídy. Této epidemii skvrnitého tyfu podlehlo v Terezíně po osvobození přibližně 1500 lidí.