Václav Tosovský, Bohumil Špaček, Josef Pavrovský
Speciální chirurgie II : 2. [díl

1973 | Nakladatelství Avicenum

Učebnice pro lékařské fakulty. Učebnice pro lékařské fakulty.

Součástí souboru:

Speciální chirurgie 1973 (2 sv, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	631 s. : il
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice pro lékařské fakulty, Učebnice pro lék. fakulty
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 2. 2024 10:2
Číslo položky:	757385

O autorech

Václav Tosovský

Václav Vojtěch Tošovský byl český lékař a spisovatel. Byl pediatrem, profesorem dětské chirurgie a ortopedie, autorem řady odborných i beletristických knih a významnou osobností Hnutí Pro život ČR. Narodil se v rodině učitele a zároveň soukromého hospodáře, středoškolské vzdělání získal na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. V letech 1931–1936 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií pracoval jako primář České dětské nemocnice v Praze na Karlově. Od roku 1945 působil na Klinice ortopedie a dětské chirurgie. Byl profesorem dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, emeritním profesorem 2. lékařské fakulty UK v Praze. Na Klinice dětské chirurgie v Praze-Motole působil v letech 1950–1953 jako primář, 1953–1970 jako přednosta jejího traumatologického oddělení a 1970–1979 jako její přednosta. V roce 1998 mu byl udělen titul Rytíř českého lékařského stavu. Byl členem řady vědeckých asociací, jeho odborné knihy byly oceněny cenami Avicenna, Chirurgické společnosti a Literárního fondu a přeloženy do řady cizích jazyků. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 3. května 2006. Po celý život byl katolíkem a odpůrcem potratů, tento postoj je velice silně vyjádřen i v jeho beletristické tvorbě, zejména v románu Proč právě já.

Více od autora

Josef Pavrovský

Prof. MUDr. DrSc. Josef Pavrovský byl přednostou 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letech 1959 - 1974. Z funkce hlavního chirurga zavedl statistické sledování úmrtnosti na náhlé příhody břišní, stanovil zásady organizace traumatologické péče, evidence a statistiky úrazů a podílel se na koncepci záchranné a resuscitační služby. Vydal monografii o meningeálních nádorech, o poranění lbi a mozku a o náhlých příhodách břišních. Na klinice podpořil rozvoj dalších oborů jako kardiovaskulární a hrudní chirurgii.

Více od autora