Knihy
Historie
Pavel Hradečný
Řekové a Turci

Pavel Hradečný
Řekové a Turci : Nepřátelé nebo spojenci?

2000 | Nakladatelství Lidové noviny

Řecko-turecké vztahy za více než 900 let své existence prošly složitými peripetiemi. Přestože v některých obdobích měly charakter mírové koexistence, byly ve svém vývoji usměrňovány především nesrovnalostmi, rozpory a konfrontacemi. Klíčovou roli v tomto směru nesehrály události vzdálenější minulosti - například bitva …u Mantzikertu či dobytí Konstantinopole Turky , ale traumatizující zkušenosti 19. a 20. století, související s vytvářením národních ideologií a formováním moderního řeckého a tureckého národa. K uzlovým bodům tohoto procesu je možno zařadit řecké osvobozenecké povstání ve dvacátých letech 19. století, balkánské války, řecko-tureckou válku let 1919-1922 a nejnověji komplikovanou otázku Kypru, umocněnou rozdělením tohoto ostrova v roce 1974. Již mnohokrát se zdálo, že obě znesvářené země, zapojené již od počátku padesátých let do svazku NATO, najdou cestu ke konečnému smíru, pokaždé se však tyto naděje ukázaly planými. Od léta 1999 se v řecko-tureckém poměru začínají znovu objevovat vstřícná a přátelská gesta. Bude mít tento trand trvalejší platnost? Řecko-turecké vztahy za více než 900 let své existence prošly složitými peripetiemi. Přestože v některých obdobích měly charakter mírové koexistence, byly ve svém vývoji usměrňovány především nesrovna…lostmi, rozpory a konfrontacemi. Klíčovou roli v tomto směru nesehrály události vzdálenější minulosti - například bitva u Mantzikertu či dobytí Konstantinopole Turky , ale traumatizující zkušenosti 19. a 20. století, související s vytvářením národních ideologií a formováním moderního řeckého a tureckého národa. K uzlovým bodům tohoto procesu je možno zařadit řecké osvobozenecké povstání ve dvacátých letech 19. století, balkánské války, řecko-tureckou válku let 1919-1922 a nejnověji komplikovanou otázku Kypru, umocněnou rozdělením tohoto ostrova v roce 1974. Již mnohokrát se zdálo, že obě znesvářené země, zapojené již od počátku padesátých let do svazku NATO, najdou cestu ke konečnému smíru, pokaždé se však tyto naděje ukázaly planými. Od léta 1999 se v řecko-tureckém poměru začínají znovu objevovat vstřícná a přátelská gesta. Bude mít tento trand trvalejší platnost?

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071063789
ISBN:	9788071063780
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Knižnice Dějin a současnosti
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 3. 2023 13:59
Číslo položky:	510750

O autorovi

Pavel Hradečný

Pavel Hradečný byl český historik a balkanista. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly nové a nejnovější dějiny jihovýchodní Evropy, zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie, vztahy mezi balkánskými státy a kontakty českých zemí s národy tohoto regionu. V letech 1956-1961 vystudoval historii a český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 1959 až 1960 absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Tiraně. V roce 1963 nastoupil na brněnské filozofické fakultě jako asistent. Zde také začal publikovat první studie a články, které se zaměřovaly na problematiku politických a hospodářských kontaktů meziválečného Československa, Rumunska a Bulharska. V roce 1966 odešel do Prahy do Ústavu dějin evropských socialistických zemí Československé akademie věd, kde plánoval dokončit svou rigorózní práci. Znalosti srbochorvatského a albánského jazyka si prohloubil na stáži na univerzitách v Bělehradě a Prištině, kam ho ČSAV vyslala. Zde se také poprvé seznámil s kosovskou problematikou. Stal se jedním z mála českých albanistů a mezi historiky vůbec jediným znalcem Albánie a Kosova v tehdejším Československu, a později v České republice. Díky znalosti albánštiny a několika pobytům v Albánii shromáždil řadu pramenů přímo ze zdejších zdrojů i odkazů ze světové historické literatury. Svou rigorózní práci na téma Albánie mezi dvěma světovými válkami 1918-1939 obhájil v roce 1967 a získal tím titul PhDr. Do jeho dalšího profesního života ovšem výrazně zasáhla tzv. normalizační prověrky, kdy byl jako sympatizant myšlenek ,,pražského jara” vyloučen z komunistické strany a nebylo mu dovoleno obhájit v roce 1971 svou připravenou kandidátskou práci, ani cestovat do zahraničí. V ČSAV mohl pokračovat pouze na pozici vědeckotechnického pracovníka. I přes nepřízeň tehdejšího režimu nepolevil ve svém úsilí vytvářet původní odborné práce. Publikoval řadu článků a studií ( např. ve S...

Více od autora