Pavel Oliva, Růžena Dostálová, Vladimír Vavřínek, Věra Hrochová, Pavel Hradečný, Konstantinos Tsivos
Dějiny Řecka

2015 | Nakladatelství Lidové noviny

Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.

Píše se sklonek roku 2015. Od …posledního 2. vydání uplynulo šest let. Evropu tehdy škrtila ekonomické krize, která je sice za námi, dokonce je nastartována nová epocha konjunktury a hospodářského rozmachu, ale starý kontinent, jehož je Řecko nejen jeho nedílnou součástí, ale do jisté míry i jakousi velmi citlivou „Achillovou patou“, se znovu propadá do nejistot a zmatků. Kdeže jsou doby, kdy si na počátku devadesátých let minulého století americký filosof a politolog Fukuyama stýskal nad „koncem dějin“ po pádu sovětského impéria, že z nedostatku událostí zmizí dějiny jako takové, neboť nebude, co by bylo hodno zaznamenání. Dnes je jich naopak přespříliš. Kontinent je kromě stupňujícího se fundamentalistického teroru, jenž hrozí vyústit ve střet civilizací, nejnověji zmítán nebývale silnou uprchlickou vlnou ze zemí Blízkého i Středního východu, arabské i subsaharské Afriky a dokonce i Dálného východu, jež hrozí smést dosud pevné a zavedené pořádky i stabilizované instituty a instituce. Řecko se jako hlavní přestupní stanice migrantů dostalo na první stránky světového i domácího tisku. V uplynulém šestiletí to ale není poprvé, předtím to bylo jeho nevyřešená a neskončená, nyní jen utlumená dluhová krize a věčně se opakující volby či referenda.

To i skutečnost, že předešlé vydání je beznadějně rozebrané, vedlo Nakladatelství Lidové noviny k vydání dalšího aktualizovaného vydání. O ně se znovu zasloužil a touto cestou mu redakce převelice děkuje, dr. Konstantin Tsivos , rodilý Řek, ale již dlouho žijící v Česku, navíc vysokoškolský pedagog , jemuž se s obdivuhodnou nestranností podařilo načrtnout čtivý obraz řeckých dějin posledního dvacetiletí. Stal se tak fakticky šestým spoluautorem knihy.
Vydání třetí. Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého …státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.

Píše se sklonek roku 2015. Od posledního 2. vydání uplynulo šest let. Evropu tehdy škrtila ekonomické krize, která je sice za námi, dokonce je nastartována nová epocha konjunktury a hospodářského rozmachu, ale starý kontinent, jehož je Řecko nejen jeho nedílnou součástí, ale do jisté míry i jakousi velmi citlivou „Achillovou patou“, se znovu propadá do nejistot a zmatků. Kdeže jsou doby, kdy si na počátku devadesátých let minulého století americký filosof a politolog Fukuyama stýskal nad „koncem dějin“ po pádu sovětského impéria, že z nedostatku událostí zmizí dějiny jako takové, neboť nebude, co by bylo hodno zaznamenání. Dnes je jich naopak přespříliš. Kontinent je kromě stupňujícího se fundamentalistického teroru, jenž hrozí vyústit ve střet civilizací, nejnověji zmítán nebývale silnou uprchlickou vlnou ze zemí Blízkého i Středního východu, arabské i subsaharské Afriky a dokonce i Dálného východu, jež hrozí smést dosud pevné a zavedené pořádky i stabilizované instituty a instituce. Řecko se jako hlavní přestupní stanice migrantů dostalo na první stránky světového i domácího tisku. V uplynulém šestiletí to ale není poprvé, předtím to bylo jeho nevyřešená a neskončená, nyní jen utlumená dluhová krize a věčně se opakující volby či referenda.

To i skutečnost, že předešlé vydání je beznadějně rozebrané, vedlo Nakladatelství Lidové noviny k vydání dalšího aktualizovaného vydání. O ně se znovu zasloužil a touto cestou mu redakce převelice děkuje, dr. Konstantin Tsivos , rodilý Řek, ale již dlouho žijící v Česku, navíc vysokoškolský pedagog , jemuž se s obdivuhodnou nestranností podařilo načrtnout čtivý obraz řeckých dějin posledního dvacetiletí. Stal se tak fakticky šestým spoluautorem knihy.
Vydání třetí.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	785
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074224562
ISBN:	9788074224560
Edice:	Dějiny států
Vydání:	Vydání třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 15:24
Číslo položky:	1031995

O autorech

Pavel Oliva

Pavel Oliva byl český klasický filolog, historik antiky a spisovatel. Narodil se jako starší ze dvou synů do dobře situované měšťanské rodiny; jeho otec Oskar Ohrenstein pocházel ze Soutic a byl obchodním zástupcem firmy pro nákup a prodej chmele, matka Josefa, rozená Spitzová , pocházela z Kutné Hory. Dětství prožil v Praze ve Fibichově ulici, na pomezí Vinohrad a Žižkova. Navštěvoval tam klasické gymnázium. Celý život se věnoval antické civilizaci, zejména kultuře a jejím jazykům – latině a řečtině. Vzhledem k tomu, že byl postižen nacistickými rasistickými zákony, byl v sedmnácti letech vyloučen z klasického gymnázia a nedlouho poté zařazen do jednoho z prvních transportů do židovského ghetta v Terezíně. V průběhu války byl pak přesunut do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Oba rodiče i mladší bratr Otokar zahynuli v transportu do koncentračního tábora Pavel Oliva byl doyenem české historické vědy a v oboru studií o antickém starověku ji na mezinárodním fóru reprezentoval déle než půl století. Řadu let působil v Historickém ústavu ČSAV a spolupracoval též s Kabinetem pro klasická studia ČSAV a s Ústavem řeckých a římských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednášel i na univerzitách v zahraničí, zejména v Německu a ve Velké Británii, kde byl v roce 1981 hostujícím profesorem na univerzitě v Oxfordu. Aktivně se podílel na četných mezinárodních kongresech, zastupoval československou a českou vědu o antických studiích v komitétu Eirene, v Mezinárodní federaci pro klasická studia a v Mezinárodní akademické unii při UNESCO. V roce 1946 se stal členem KSČ, odkud byl v roce 1970 vyloučen. Byl předsedou Jednoty klasických filologů, dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu. Publikoval velké množství studií o aktuálních otázkách dějin starověku v odborných časopisech i v zahraničí...

Více od autora

Věra Hrochová

Věra Hrochová byla česká historička a byzantoložka. V roce 1957 absolvovala studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté působila na téže fakultě jako pedagog a vědecký pracovník na katedře obecných dějin a katedře věd o antickém starověku. Vědecky se zaměřovala na středověké dějiny Byzantské říše a východního Středomoří a na historii křížových výprav. V roce 1991 byla jmenována docentkou a v roce 1997 profesorkou . Vedle prací ze středověkých dějin se podílela na řadě učebnic pro základní, střední i vysoké školy a na několika kolektivních dílech. Jejím manželem byl historik Miroslav Hroch.

Více od autora