Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 342 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jaroslav Žerávek |
Edice: | Klokan 1334x |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-7218-660-4 |
Vydáno v: | Frýdek-Místek |
Vystaveno: | st 23. února 2022 15:20 |
Číslo položky: | 286461 |
Thriller s prvky sci-fi se odehrává v současných Spojených státech
Pětice "dobrovolníků" z řad vězňů (čtyři muži a jedna žena) se zúčastní vojenského experimentu s implantací umělé inteligence. Po získání nebývalých schopností se jim podaří uprchnout z vojenské základny, zničit ji a s vypůjčenou identitou začínají naplňovat svůj plán na ovládnutí lidstva. Po záhadné smrti jednoho z nich je zavražděn patolog, který při pitvě našel implantát a jeho přítel doktor Spence je vtažen do boje mezi "implantovanými" a tajnou vládní jednotkou, která je jim na stopě. Kniha plná moderních technologií, tajuplných postav, tajných organizací, násilí i lásky ničím nevybočuje z řady podobných.
Charles Thomson Rees Wilson byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par . Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora. Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině. Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Umřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem