Charles Wilson
Dárce

2000 | Nakladatelství Alpress

Thriller z lékařského prostředí, v němž dvojice mladých lidí, právnička a lékař, riskují život při pátrání po příčinách podivných úmrtí.

Lékař se setkává s energickou dívkou za zvláštních okolností, kdy se sama snaží vyšetřit smrt svého otce senátora, kterou považuje za vraždu a lékař dostává nabídku, aby na jeh…o křeslo kandidoval. V pozadí všech událostí, které hrdiny spojují je podivný milionář a s ním spojený záhadný výzkumný ústav… Thriller z lékařského prostředí, v němž dvojice mladých lidí, právnička a lékař, riskují život při pátrání po příčinách podivných úmrtí.

Lékař se setkává s energickou dívkou za zvláštních okoln…ostí, kdy se sama snaží vyšetřit smrt svého otce senátora, kterou považuje za vraždu a lékař dostává nabídku, aby na jeho křeslo kandidoval. V pozadí všech událostí, které hrdiny spojují je podivný milionář a s ním spojený záhadný výzkumný ústav…

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	334
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072183869
ISBN:	9788072183869
Edice:	Klokan
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Frýdek-Místek
Vystaveno:	5. 12. 2025 13:34
Číslo položky:	1486516

O autorovi

Charles Wilson

Charles Thomson Rees Wilson byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par . Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora. Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině. Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Umřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.

Více od autora