Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 272 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jaroslav Žerávek |
Edice: | Klokan 1307x |
Vydání: | Vyd. 1. |
ISBN: | 9788072183517 |
Vydáno v: | Frýdek-Místek |
Vystaveno: | út 5. března 2024 10:01 |
Číslo položky: | 777618 |
Ross Channnig je čerstvím absolventem práv a spolumajitelem kanceláře zabývají-cí se soudními kaucemi. Jednoho dne se na něj obrátí modelka Bailey Williamsová se žádostí, aby jí pomohl vypátrat informace o lékaři, který v Mexiku prováděl pokusy přivést na svět děti mimotělním těhotenstvím. Při pátrání po doktoru Postovi, který údajně uhořel při požáru své kliniky jsou v Mexiku zabiti Rossovi přátelé, ale předtím mu sdělí, že doktor Post nezemřel, ale vrátil se do Spojených států. Ross s Bailey doktora Posta vypátrají a přesvědčí, aby své pokusy při nichž před více než dvaceti lety přivedl na svět mimotělní cestou čtyři děti zopakoval. Netuší, že u doktora Posta se projevilo dědičné šílenství a že vajíčka od dárkyň oplodňoval vlastním spermatem, a tím šíří svou chorobu dál. Z dětí, jež se mimotělní cestou zrodili, se stali bezcitní šílenci, kteří už v ranném dětství zabili své rodiče. Nicméně Bailey se stává dárkyní vajíčka a Ross dárcem spermatu a oplodnění proběhne v pořádku. Doktor Post i jeho žena jsou nakonec dětmi ze zkumavky zabiti a také Bailey a Ross musejí čelit smrtelnému nebezpečí nejen ze strany potomků doktora Posta, ale v budoucnu možná i ze strany svého dítěte.
Charles Thomson Rees Wilson byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par . Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora. Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině. Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Umřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem