Jan Klecanda
Prach a broky : humoresky

1908 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny: Chvojkovy námluvy Začarovaný sud Povedený důkaz Nechtělo se mu Vypálený rybník Zaječí hřbítek Husí červenka Dobrodružství pana profesora Jak se hajný Vonásek stal abonentem Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny: Chvojkovy námluvy Začarovaný sud Povedený důkaz Nechtělo se mu Vypálený rybník Zaječí hřbítek Hus…í červenka Dobrodružství pana profesora Jak se hajný Vonásek stal abonentem

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	179 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 399 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	nedatováno, nelze určit rok vydání
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	294
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Stroff
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Vilímkova humoristická knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 12. 2025 14:52
Číslo položky:	1493277

O autorovi

Jan Klecanda

Jan Klecanda byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české matiční školy v Teplicích. Po návratu do Prahy založil časopis Vyšehrad s přílohou Svatvečer , zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v mladočeské straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků základní služby se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika rusko-japonské války z r. 1905. Současníci si ho vážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně. Narodil se 5. března 1855 v Praze jako syn rukavičkáře Antonína Klecandy původem z Jistebnice a jeho manželky Antonie rozené Pichlerové . Chodil do obecné školy u sv. Jindřicha a pak na hlavní školu Budeč. Vyšší reálku absolvoval v 15 letech, poté studoval čtyři roky na polytechnice. Ještě během studia pracoval u stavitele Martina, kdysi rovněž literárně činného . Roku 1875 byl odveden do armády, kde ho brzy zaměstnali jako učitele češtiny, krasopisu a kreslení na kadetní škole v Linci. Po zrušení této školy pak pro armádu pracoval jako kreslič ve Vídni a Klosterneuburgu a spolupracoval při vydávání Technického reglementu pro c. k. technické sbory. Roku 1878 nebo 1879 se vrátil do Prahy a stal se prozatímním učitelem na Smíchově. Složil zkoušky pro školy obecné a měšťanské. V březnu 1882 získal místo na škole u sv. Jiljí. Roku 1883 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy Ústřední matice školské v Teplicích. Ve volném čase se věnoval organizaci české menšiny. Neúnavně obj...

Více od autora