Jan Klecanda
Prach a broky : humoresky

1915 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny:
Chvojkovy námluvy
Začarovaný sud
Povedený důkaz
Nechtělo se mu
Vypálený rybník
Zaječí hřbítek
Husí červenka
Dobrodružství pana profesora
Jak se hajný Vonásek stal abonentem Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny:
Chvojkovy námluvy
Začarovaný sud
Povedený důkaz
Nechtělo se mu
Vypálený rybník
…Zaječí hřbítek
Husí červenka
Dobrodružství pana profesora
Jak se hajný Vonásek stal abonentem

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, zkosený hřbet, vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, zkosený hřbet, vazba lehce povolená
Vazba:	volná brož
Počet stran:	294
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Stroff
Edice:	Spisy Jana Klecandy
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2022 12:34
Číslo položky:	344646

O autorovi

Jan Klecanda

Jan Klecanda byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české matiční školy v Teplicích. Po návratu do Prahy založil časopis Vyšehrad s přílohou Svatvečer , zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v mladočeské straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků základní služby se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika rusko-japonské války z r. 1905. Současníci si ho vážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně. Narodil se 5. března 1855 v Praze jako syn rukavičkáře Antonína Klecandy původem z Jistebnice a jeho manželky Antonie rozené Pichlerové . Chodil do obecné školy u sv. Jindřicha a pak na hlavní školu Budeč. Vyšší reálku absolvoval v 15 letech, poté studoval čtyři roky na polytechnice. Ještě během studia pracoval u stavitele Martina, kdysi rovněž literárně činného . Roku 1875 byl odveden do armády, kde ho brzy zaměstnali jako učitele češtiny, krasopisu a kreslení na kadetní škole v Linci. Po zrušení této školy pak pro armádu pracoval jako kreslič ve Vídni a Klosterneuburgu a spolupracoval při vydávání Technického reglementu pro c. k. technické sbory. Roku 1878 nebo 1879 se vrátil do Prahy a stal se prozatímním učitelem na Smíchově. Složil zkoušky pro školy obecné a měšťanské. V březnu 1882 získal místo na škole u sv. Jiljí. Roku 1883 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy Ústřední matice školské v Teplicích. Ve volném čase se věnoval organizaci české menšiny. Neúnavně obj...

Více od autora