Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Výbor z díla Saltykov-Ščedrin I - III

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Výbor z díla Saltykov-Ščedrin I - III

1955 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Obsažené svazky:

Golovlevské panstvo ; Dějiny jednoho města 1955 (390 s., 1. vyd.)
Pošechonské staré časy 1955 (412 s., 1. vyd.)
Asyl Monrepos. - Byl jsem v Evropě. - Pohádky 1955 Byl jsem v Evropě ; Pohádky (369 - (iii), 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 26. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	390 + 412 + 369
Jazyk:	česky
Překladatel:	Petr Křička, Olga Pokorná, Anna Tesková, Miroslav Vlček, Jasněna Kohoutová, Eliška Klápšťová
Edice:	1, 2. svazek ed. 1, 2. svazek ed. Výbor z díla, 20, 21. svazek ed. 20, 21. svazek ed. Klasikové
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2026 14:22
Číslo položky:	1809190

O autorech

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora

Jiří F Franěk

Narozen 24. listopadu 1922 ve Vysokém Mýtě. Zemřel 30. prosince 2007. 1946-49: studium češtiny a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Povolání: literární vědec, historik překladu, překladatel z ruštiny a němčiny. Zaměstnání: 1949-54: redaktor v nakladatelstvích Svoboda, Odeon a v Lidovém nakladatelství 1957-72: vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1976-79: byl zaměstnán u Československých státních drah 1990-92: profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ve své vědecké práci se zaměřil na historii překladu, a to z několika hledisek. Zmapoval překlady z ruštiny do češtiny jako celek, v odborných studiích se zabýval jak překlady děl některých ruských spisovatelů do češtiny, tak i překladatelskou činností některých českých překladatelů. vláštní pozornost pak věnoval osobnosti B. Mathesia . Uspořádal, připravil k vydání a částečně i překládal či upravoval Mathesiovy překlady. Odrazem zájmu o teoretické otázky překladu jsou napříkald studie O úloze překladu v národní kultuře nebo O překládání interpunkce . Ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění inicioval 1957 knižnici Český překlad, redigoval několik časopisů s překladatelskou tematikou . Překládal z ruštiny a němčiny, beletrii i odborné texty.

Více od autora