Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Petr Křička
Pompaduři a pompadurky ; Dějiny jednoho města

Petr Křička: Pompaduři a pompadurky ; Dějiny jednoho města

Petr Křička, Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Jiří F Franěk, Julius Dolanský, Darja Podlipská
Pompaduři a pompadurky ; Dějiny jednoho města

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Pátý svazek výboru podává dvě významná Ščedrinova díla. "Pompaduři a pompadurky", vycházející poprvé v českém překladu, otvírají ve 12 satirických povídkách o gubernátorech pompadurech a jejich milostnicíchpompadurkáchpohleddoúřednického života v guberniích v době po rolnické reformě z r. 1861. "Dějiny jednoho města", …psané formou letopisu města Hlupákova, podávají ostrou kritiku celého ruského absolutistického řádu před reformou i poní. Pátý svazek výboru podává dvě významná Ščedrinova díla. "Pompaduři a pompadurky", vycházející poprvé v českém překladu, otvírají ve 12 satirických povídkách o gubernátorech pompadurech a jejich milost…nicíchpompadurkáchpohleddoúřednického života v guberniích v době po rolnické reformě z r. 1861. "Dějiny jednoho města", psané formou letopisu města Hlupákova, podávají ostrou kritiku celého ruského absolutistického řádu před reformou i poní.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	526
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna klasiků., 5. svazek ed. 5. svazek ed. Spisy M.J. Saltykova-Ščedrina
Vydání:	1. vyd. Pompaduři a pompadurky, 4. vyd. Dějiny jednoho města
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 6. 2026 14:7
Číslo položky:	1807425

O autorech

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora

Petr Křička

Petr Ladislav Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny. Byl bratrem Jaroslava Křičky a Pavly Křičkové Homolkové. Petr Křička se narodil 4. prosince 1884 v Kelči u Hranic. Jeho otec byl řídícím učitelem, bratr Jaroslav se stal významným hudebním skladatelem. Ač poměrně brzy ztratil otce, vyrůstal v harmonickém prostředí v úzkém kontaktu s horskou přírodou Českomoravské vysočiny a s jejím prostým lidem; to také podstatně ovlivnilo charakter Křičkovy tvorby. Maturoval v r. 1901 na reálce v Novém Městě na Moravě a pak vystudoval chemii na pražské technice. Jako chemik působil nejdříve v cukrovaru v Hulíně, pak v laboratoři v Karlových Varech, krátce pobyl také v Pasteurově ústavu v Paříži. V l. 1907–1908 učil cizím řečem v Moskvě a po návratu žil do světové války v Praze, kde převážně vyučoval na obchodních školách. Hned v r. 1914 po vypuknutí světové války odešel na haličskou frontu, byl zraněn a pobýval několik měsíců ve vojenských lazaretech. Po válce pracoval na ministerstvu školství a po druhé světové válce byl zaměstnán v Technické knihovně pražských vysokých škol. Zemřel 25. 7. 1949 v Okarci u Náměště nad Oslavou. Podobu české poezie Křička výrazně ovlivnil především svou ranou lyrickou tvorbou, jíž předjal její poválečný vývoj. Už v prvotině Šípkový keř se neobyčejně šťastně setkaly básníkovy osobní dispozice, živý poměr k přírodě a vůbec jeho přímý, otevřený, neproblematický vztah k životu se soudobými tendencemi evropského básnictví, zejména s křesťanským humanismem francouzských básníků , kteří pokorou a láskou doufali obrodit a zlidštit svět. Z tohoto setkání vznikla lyrika základních citových poloh, ostře rozeznávající hierarchii životních hodnot, poezie návratů do dětství v rodném kraji, oslava prostých věcí a životních radostí. Disonanci do této harmonické atmosféry, podporované též s...

Více od autora