Franz Fühmann
Pohraniční stanice

1961 | Nakladatelství Naše vojsko

První čtyři prózy této sbírky jsou hlubokou analýzou lidí, které nacistická výchova přivedla až na pokraj lidství. Známý německý spisovatel tu řeší i možnosti náhlého zvratu v myšlení tváří v tvář hrůzám nacistického vraždění. Dvě poslední povídky jsou věnovány nové německé demokratické skutečnosti. První čtyři prózy této sbírky jsou hlubokou analýzou lidí, které nacistická výchova přivedla až na pokraj lidství. Známý německý spisovatel tu řeší i možnosti náhlého zvratu v myšlení tváří v tvář hrů…zám nacistického vraždění. Dvě poslední povídky jsou věnovány nové německé demokratické skutečnosti.

Vyberte kus s kódem BF2025: 53 Kč

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	112
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Radim Malát
Překladatel:	Ludvík Kundera, Zdena Lacinová
Edice:	166. svazek ed. 166. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 10. 2025 13:30
Číslo položky:	1415589

O autorovi

Franz Fühmann

Franz Fühmann byl německý spisovatel. Žil a pracoval jako povídkář, esejista a autor dětských knih v bývalé NDR. V mládí byl značně ovlivnil nacistickou ideologií, snad proto se po válce stal velkým zastáncem socializmu , který jej však v pozdějších letech rovněž trpce zklamal. Rodák z Rokytnice nad Jizerou v Krkonoších pocházel ze středostavovské rodiny. Po ukončení základní školy studoval 4 roky ve Vídni v jezuitské škole, odkud ale utekl a dostudoval gymnázium v Liberci studium ukočil maturitou. Po anexi Sudet Německem vstoupil do SA, v roce 1941 byl povolán do wermachtu a účestnil se válečných operací v Řecku a Sovětském svazu. V roce 1945 byl zajat a přeškolen v Noginsku nedaleko Moskvy na přesvědčeného marxistu. Po propuštění ze zajetí se vrátil do východního Německa, kde žil až do své smrti 8.7.1984. V této etapě svého života byl aktivním členem východoněmecké NDPD, pracoval jako politický pracovník v aparátu strany, od roku 1952 byl spisovatelem na volné noze. V roce 1956 získal cenu Heinricha Manna, dále pak řadu dalších německých i mezinárodních ocenění, byl členem Akademie umění. Jako autor byl mnohostranný, napsal řadu básní, balet, psal eseje a překládal poezii a také řadu knih sestavil jako editor, těžiště jeho práce ale zůstává v psaní dětských knih a převyprávění klasické literatury a ság a mýtů. Z jeho korespondence z posledního období života vyplývá jeho hluboké rozčarování socialistickým režimem, rozčarování tak hluboké, že nemohl dokončit své plánované stěžejní dílo.

Více od autora