Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Milan Otáhal
Podíl tvůrčí inteligence na pádu komunismu

Milan Otáhal
Podíl tvůrčí inteligence na pádu komunismu

1999 | Nakladatelství Doplněk

Převážná část inteligence odmítala politiku normalizačního režimu, avšak společenské podmínky jim umožnily veřejně vystoupit až v období Gorbačovovy přestavby. Jejich postoje však byly značné odlišné, neboť umělci spontánně působili na obyvatelstvo a vědci se snažili analyzovat příčiny krize. Aktivita vědecké sféry vyú…stila ve vznik Kruhu nezávislé inteligence, jenž se stal základním prvkem občanské společnosti. Umělci se naopak snažili prosadit do vedení již existujících organizací protirežimně orientované zástupce. Shrnující výklad "opozičních" aktivit tvůrčí i vědecké inteligence roku 1989. Pc. G3a6 Převážná část inteligence odmítala politiku normalizačního režimu, avšak společenské podmínky jim umožnily veřejně vystoupit až v období Gorbačovovy přestavby. Jejich postoje však byly značné odlišné,… neboť umělci spontánně působili na obyvatelstvo a vědci se snažili analyzovat příčiny krize. Aktivita vědecké sféry vyústila ve vznik Kruhu nezávislé inteligence, jenž se stal základním prvkem občanské společnosti. Umělci se naopak snažili prosadit do vedení již existujících organizací protirežimně orientované zástupce. Shrnující výklad "opozičních" aktivit tvůrčí i vědecké inteligence roku 1989. Pc. G3a6

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072390503
ISBN:	9788072390502
Edice:	Knihy - Dokumnety
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	10. 6. 2023 11:42
Číslo položky:	569167

O autorovi

Milan Otáhal

Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.

Více od autora