Knihy
Historie
Světová historie
Milan Otáhal
Češi v dějinách nové doby

Milan Otáhal
Češi v dějinách nové doby : 1848-1939

2020 | Nakladatelství Machart s.r.o.

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal - Pithart - Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž "českého národního mýtu" tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha na…stavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii - od roku 1848 do mnichovských událostí - a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce - to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše "netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání". Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm. Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal - Pithart - Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž "č…eského národního mýtu" tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii - od roku 1848 do mnichovských událostí - a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce - to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše "netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání". Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 19. 2. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	575
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076560004
ISBN:	9788076560000
Vydání:	Čtvrté vydání v českém jazyce, v nakladatelství Machart vydání první
Vydáno v:	Beroun
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:13
Číslo položky:	995823

O autorovi

Milan Otáhal

Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.

Více od autora