Věra Heroldová-Šťovíčková
Po světě s mikrofonem

2009 | Nakladatelství Radioservis

Autorka líčí počátky práce v redakci Československého rozhlasu Praha. Chronologicky pokračuje obdobím šedesátých let, kdy pracovala jako zahraniční dopisovatelka, specializující se na problematiku tzv. třetího světa. Vzpomíná na slavnou éru zahraniční redakce Československého rozhlasu - kolegy Jana Petránka, Karla Kync…la, Jiřího Dienstbiera či Luboše Dobrovského, na zlomový rok 1968 a období normalizace, kdy musela opustit práci rozhlasové reportérky. Díky jazykovým schopnostem se dokázala uplatnit jako uznávaná překladatelka z francouzštiny a angličtiny, třebaže do roku 1989 nesmělo být pod překladem uvedeno její jméno. Autorka líčí počátky práce v redakci Československého rozhlasu Praha. Chronologicky pokračuje obdobím šedesátých let, kdy pracovala jako zahraniční dopisovatelka, specializující se na problematiku tzv…. třetího světa. Vzpomíná na slavnou éru zahraniční redakce Československého rozhlasu - kolegy Jana Petránka, Karla Kyncla, Jiřího Dienstbiera či Luboše Dobrovského, na zlomový rok 1968 a období normalizace, kdy musela opustit práci rozhlasové reportérky. Díky jazykovým schopnostem se dokázala uplatnit jako uznávaná překladatelka z francouzštiny a angličtiny, třebaže do roku 1989 nesmělo být pod překladem uvedeno její jméno.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	125
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086212599
ISBN:	9788086212593
Edice:	Osudy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2023 15:2
Číslo položky:	642983

O autorovi

Věra Heroldová-Šťovíčková

Věra Šťovíčková-Heroldová byla česká rozhlasová novinářka a překladatelka. Po maturitě na reálném gymnáziu Ch. Masarykové v Praze v roce 1949 nastoupila do Československého rozhlasu, odkud byla vyhozena roku 1970 v rámci normalizačních čistek. Od roku 1959 byla zpravodajkou Československého rozhlasu v Africe a o svém tamním působení vydala čtyři knihy reportáží . Po odchodu z rozhlasu byla krátce asistenkou v Náprstkově muzeu, se kterým nadále odborně spolupracovala, například roku 1993 jako spoluautorka výstavy Africký ornament a tvar . Dále pracovala jako uklízečka a především se věnovala překladům beletrie z angličtiny a francouzštiny. Podepsala Chartu 77. Protože v 70. a 80. letech nesměla publikovat, vydávala své překlady pod jmény přátel . Jejím manželem byl etnolog a orientalista Erich Herold , zaměstnanec Náprstkova muzea. Společně s ním Věra Šťovíčková napsala knihu o africkém orálním umění a přeložili do češtiny klasickou knihu Jamese Frazera Zlatá ratolest.

Více od autora