Ruth Pfau
německá řeholnice a lékařka
Ruth Katherina Martha Pfau byla německá řádová sestra, která svůj život zasvětila úsilí o vymýcení lepry v Pákistánu. Díky tomu byla přezdívána Matka Tereza Pákistánu. Ruth Pfau se narodila v protestantské rodině v Lipsku, měla čtyři další sestry a jednoho bratra. Její rodný dům byl v závěru 2. světové války vybombardován. Po druhé světové válce uprchla ze sovětské okupační zóny do americké. Vystudovala medicínu ve městě Mainz. Později se rozhodla stát se katoličkou a vstoupila do Kongregace Dcer Mariina srdce. Její rozhodnutí pro řeholní život ovlivnilo dílo německého teologa Romano Guardiniho. V roce 1960 se vydala na cestu do jižní Indie, kvůli obtížím s vízy se ale musela zastavit v pák…istánském Karáčí. Tehdy se poprvé setkala s leprou. V Karáčí se pak rozhodla zůstat. Založila zde první nemocnici pro léčbu lepry, později díky spolupráci s místními vládami a dárci mnoho dalších po celém Pákistánu. V roce 1979 byla jmenována poradkyní pákistánského ministerstva zdravotnictví. Roku 1988 získala pákistánské občanství jako odměnu za službu místním obyvatelům. Zemřela v 87 letech v Karáčí. V muslimském Pákistánu byl této křesťanské řeholnici vystrojen státní pohřeb. Její rakev doprovázela vojenská eskorta, zádušní mši svatou přenášela státní televize. Je pohřbena na křesťanském hřbitově Gora Qabaristan. V 80. letech 20. století bylo v Pákistánu téměř 20 tisíc malomocných; v roce 2016 asi 500.
Ruth Katherina Martha Pfau byla německá řádová sestra, která svůj život zasvětila úsilí o vymýcení lepry v Pákistánu. Díky tomu byla přezdívána Matka Tereza Pákistánu. Ruth Pfau se narodila v protestantské rodině v Lipsku, měla čtyři další sestry a jednoho bratra. Její rodný dům byl v závěru 2. světové války vybombardován. Po druhé světové válce uprchla ze sovětské okupační zóny do americké. Vystudovala medicínu ve městě Mainz. Později se rozhod…la stát se katoličkou a vstoupila do Kongregace Dcer Mariina srdce. Její rozhodnutí pro řeholní život ovlivnilo dílo německého teologa Romano Guardiniho. V roce 1960 se vydala na cestu do jižní Indie, kvůli obtížím s vízy se ale musela zastavit v pákistánském Karáčí. Tehdy se poprvé setkala s leprou. V Karáčí se pak rozhodla zůstat. Založila zde první nemocnici pro léčbu lepry, později díky spolupráci s místními vládami a dárci mnoho dalších po celém Pákistánu. V roce 1979 byla jmenována poradkyní pákistánského ministerstva zdravotnictví. Roku 1988 získala pákistánské občanství jako odměnu za službu místním obyvatelům. Zemřela v 87 letech v Karáčí. V muslimském Pákistánu byl této křesťanské řeholnici vystrojen státní pohřeb. Její rakev doprovázela vojenská eskorta, zádušní mši svatou přenášela státní televize. Je pohřbena na křesťanském hřbitově Gora Qabaristan. V 80. letech 20. století bylo v Pákistánu téměř 20 tisíc malomocných; v roce 2016 asi 500.
-
Kategorie:
- Biografie, memoáry a korespondence
