Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jan Klecanda
3 díla v 1 svazku : Břehy věčného jara + Právo ...

Jan Klecanda: 3 díla v 1 svazku : Břehy věčného jara + Právo mládí + Moderní Penelopa

Jan Klecanda, Karel Mašek, Petr Dejmek
3 díla v 1 svazku : Břehy věčného jara + Právo mládí + Moderní Penelopa

1917 | Nakladatelství F. Šimáček

Obsažené svazky:

Právo mládí, román 1918 (219 s.)
Břehy věčného jara 1917 (158 s.)
Moderní Penelopa, humoresky, satiry a karrikatury 1918 (126 s.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	219 + 158 + 126
Jazyk:	česky
Edice:	65. svazek ed. 65. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2024 12:14
Číslo položky:	899981

O autorech

Jan Klecanda

Jan Klecanda byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české matiční školy v Teplicích. Po návratu do Prahy založil časopis Vyšehrad s přílohou Svatvečer , zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v mladočeské straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků základní služby se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika rusko-japonské války z r. 1905. Současníci si ho vážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně. Narodil se 5. března 1855 v Praze jako syn rukavičkáře Antonína Klecandy původem z Jistebnice a jeho manželky Antonie rozené Pichlerové . Chodil do obecné školy u sv. Jindřicha a pak na hlavní školu Budeč. Vyšší reálku absolvoval v 15 letech, poté studoval čtyři roky na polytechnice. Ještě během studia pracoval u stavitele Martina, kdysi rovněž literárně činného . Roku 1875 byl odveden do armády, kde ho brzy zaměstnali jako učitele češtiny, krasopisu a kreslení na kadetní škole v Linci. Po zrušení této školy pak pro armádu pracoval jako kreslič ve Vídni a Klosterneuburgu a spolupracoval při vydávání Technického reglementu pro c. k. technické sbory. Roku 1878 nebo 1879 se vrátil do Prahy a stal se prozatímním učitelem na Smíchově. Složil zkoušky pro školy obecné a měšťanské. V březnu 1882 získal místo na škole u sv. Jiljí. Roku 1883 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy Ústřední matice školské v Teplicích. Ve volném čase se věnoval organizaci české menšiny. Neúnavně obj...

Více od autora

Karel Mašek

Karel Mašek byl český básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Psal fejetony do Národních listů, publikoval satirické básně a romány, tvořil a překládal divadelní hry, zejména pro děti. Byl známý jako jemný lyrik s humorem a vtipem, jeho dílo prostupuje melancholie. Používal i pseudonym Fa Presto. Pracoval jako magistrátní rada pražského prezidia. Podílel se na sokolském životě — přispíval do spolkového zpravodaje, účastnil se tradičních šibřinek. Kvůli chronické nemoci odjel na jaře 1922 na ozdravný pobyt do letoviska Lido u Benátek. Jeho stav se ale po návratu dále zhoršoval. Zemřel ve svém hradčanském bytě v noci na 13. září 1922, na vrcholu tvůrčích sil. Pohřben byl ve Vlastibořicích u svých rodičů. Mašek byl obratný stylista a jemný lyrik se smyslem pro humor. Měl sklon k báchorkovitosti. Celým jeho dílem prostupuje pocit melancholie. Dlouhodobě spolupracoval s deníkem Národní listy jako fejetonista, za války i jako divadelní referent. Známý byl jeho cyklus fejetonů Tak pravil poustevník . Na přelomu století působil jako redaktor Volných směrů, spoluzakládal satirický časopis Petrklíče a přispíval do reformních tiskovin . K jeho dílům patří: Poezie: Próza: Divadelní hry: Překlady:

Více od autora