Virginia Woolf
Paní Dallowayová

2004 | Nakladatelství Odeon

Nádherné londýnské jitro v půli června roku 1923. Paní Clarissa Dallowayová je právě na cestě do Mulberryho květinářství, kde si má vyzvednout výzdobu pro svůj dnešní večírek. Než však tahle událost pro lidi z lepších kruhů nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který nás nenechá na pochybách, že pod slupk…ou stárnoucí a průměrné středostavovské paničky bije srdce se stejně vroucí pravidelností, s jakou se na Toweru každou čtvrthodinu hlásí o slovo zvon Big Ben. Virginia Woolfová má však za lubem víc než jen rozbíjení klišé o jedné snobské madam. Technikou proudu vědomí a s přispěním vedlejších postav tohoto okouzlujícího letního capriccia před námi postupně odhalí skutečné nitro paní Dallowayové, které působí věrněji než sebetrefnější realistický popis, a také její obrovskou žízeň po životě. Tento Clarissin dar vynikne především ve srovnání s jejím poněkud zdrženlivým manželem, smolařským milencem z mládí, dospívající dcerou, zakyslou guvernantkou i odkvetlými aristokratkami, které přicházejí učinit zadost společenské povinnosti. Zprostředkovaně je tato schopnost konfrontována také s básníkem poznamenaným válečnou hrůzou, jeho necitelným lékařem a řadou takřka bezejmenných osůbek korzujících onoho prosluněného dne po okolních parcích. Zásluhou této fugy pocitů se autorčina próza, jež nedávno inspirovala světoznámý román Hodiny a stejnojmenný oscarový film, před čtenářovýma očima slévá v impresionistický obraz potvrzující přesvědčení modernistů, že za jediný den lze uchopit celý lidský život tak, jako se to podařilo Joyceovi v Odysseovi. Woolfová však v porovnání s jeho ambiciózním experimentem sází na řeč barev, sílu symbolů a melodii skrytou hluboko v lidském nitru, s jejichž pomocí pochopíme, že paní Dallowayová je na světě moc ráda a dovede tu radost předávat druhým. Nádherné londýnské jitro v půli června roku 1923. Paní Clarissa Dallowayová je právě na cestě do Mulberryho květinářství, kde si má vyzvednout výzdobu pro svůj dnešní večírek. Než však tahle událost …pro lidi z lepších kruhů nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který nás nenechá na pochybách, že pod slupkou stárnoucí a průměrné středostavovské paničky bije srdce se stejně vroucí pravidelností, s jakou se na Toweru každou čtvrthodinu hlásí o slovo zvon Big Ben. Virginia Woolfová má však za lubem víc než jen rozbíjení klišé o jedné snobské madam. Technikou proudu vědomí a s přispěním vedlejších postav tohoto okouzlujícího letního capriccia před námi postupně odhalí skutečné nitro paní Dallowayové, které působí věrněji než sebetrefnější realistický popis, a také její obrovskou žízeň po životě. Tento Clarissin dar vynikne především ve srovnání s jejím poněkud zdrženlivým manželem, smolařským milencem z mládí, dospívající dcerou, zakyslou guvernantkou i odkvetlými aristokratkami, které přicházejí učinit zadost společenské povinnosti. Zprostředkovaně je tato schopnost konfrontována také s básníkem poznamenaným válečnou hrůzou, jeho necitelným lékařem a řadou takřka bezejmenných osůbek korzujících onoho prosluněného dne po okolních parcích. Zásluhou této fugy pocitů se autorčina próza, jež nedávno inspirovala světoznámý román Hodiny a stejnojmenný oscarový film, před čtenářovýma očima slévá v impresionistický obraz potvrzující přesvědčení modernistů, že za jediný den lze uchopit celý lidský život tak, jako se to podařilo Joyceovi v Odysseovi. Woolfová však v porovnání s jeho ambiciózním experimentem sází na řeč barev, sílu symbolů a melodii skrytou hluboko v lidském nitru, s jejichž pomocí pochopíme, že paní Dallowayová je na světě moc ráda a dovede tu radost předávat druhým.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	158
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020711643
ISBN:	9788020711649
Překladatel:	Kateřina Hilská
Vydání:	Vyd. 2., V tomto překladu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 6. 2023 15:50
Číslo položky:	566075

O autorovi

Virginia Woolf

Virginia Woolfová byla významná anglická spisovatelka, literární kritička, esejistka, vydavatelka, filozofka a feministka. Zároveň byla členkou Bloomsbury Group, což byla skupina avantgardních umělců a intelektuálů. Některá z jejích děl jsou součástí výuky o modernismu. Adeline Virginia Stephen se narodila v Londýně a byla vychovaná spolu s několika vlastními sourozenci i sourozenci z prvního matčina manželství v typické viktoriánské rodině na adrese 22 Hyde Park Gate. Jejím kmotrem byl James Russell Lowell, americký básník a diplomat, který byl přítelem jejího otce. Již v mládí měla psychické problémy, částečně kvůli incestnímu obtěžování od svého bratra Geralda. Jelikož v tehdejší době bylo zakázáno mluvit o jakémkoliv sexuálním tématu, Virginia mlčela o svém traumatu a začala nenávidět svou fyzickou existenci a své tělo. Po matčině smrti roku 1895 se vztahy v rodině napjaly především emocionálně. Další nevlastní bratr George ji několik let psychicky tyranizoval a navíc i sexuálně zneužíval. Virginia navzdory své mlčenlivosti vše psala do deníků, které si vedla už od dětství. V roce 1904 zemřel na rakovinu i její otec Sir Leslie Stephen, známý redaktor, literární kritik a zakladatel Dictionary of National Biography. Přestože otec podporoval její vzdělání, nikdy si s ním příliš nerozuměla, částečně i kvůli velkému věkovému rozdílu, který mezi nimi byl, a také proto, že v jejich rodině byla vždy puritánská výchova a po matčině smrti se z otce stal tyran. V roce 1906 zemřel bratr Toby, Virginia se znovu psychicky zhroutila a poprvé se také pokusila o sebevraždu. Se sestrou se po otcově smrti přestěhovaly do Bloomsbury, kde se později začala scházet skupina intelektuálů a umělců. Do kruhu přátel patřili spisovatelé Lytton Strachey a Vita Sackville-Westová, historikové umění Roger Fry a Clive Bell s manželkou Vanessou, sestrou Woolfové, malíř Duncan Grant nebo ekonom John Maynard Keyne...

Více od autora