Knihy
Beletrie
Česká literatura
František Jaromír Rubeš
Pan Amanuensis na venku, aneb, Putování za nove...

František Jaromír Rubeš: Pan Amanuensis na venku, aneb, Putování za novelou

František Jaromír Rubeš, Miloslav Novotný, Svatopluk Horečka
Pan Amanuensis na venku, aneb, Putování za novelou

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Mladý právník, aby dostal místo, musí napsat novelu. Marně putuje za námětem, pronásledován humornými trampotami se vrací s prázdnou. Sveze ho neznámý pán, jemuž se svěřuje s neúspěchem, pán se ukáže jeho budoucím zaměstnavatelem a přijímá ho. – Vyšlo po prvé r. 1841. Mladý právník, aby dostal místo, musí napsat novelu. Marně putuje za námětem, pronásledován humornými trampotami se vrací s prázdnou. Sveze ho neznámý pán, jemuž se svěřuje s neúspěchem, pán se ukáže …jeho budoucím zaměstnavatelem a přijímá ho. – Vyšlo po prvé r. 1841.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Kašpar
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Nesmrtelní
Vydání:	Ve Státním nakladatelství vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 10. 2025 12:56
Číslo položky:	1412058

O autorech

Miloslav Novotný

Prozaik, literární historik a bibliograf, kunsthistorik, překladatel. Otec byl lékařem. Novotný vystudoval gymnázium v Písku a češtinu a němčinu na FF UK . 1921–1924 byl tajemníkem Svazu osvětového v Praze, od 1922 externím redaktorem Národních listů, od 1924 knihovníkem Národního muzea. Spolu s Josefem Volfem zde založil Literární archiv a roku 1927 se stal jeho správcem. Od 1937 přednášel souběžně dějiny knihoven a knihtisku na Státní knihovnické škole v Praze. 1939 byl jmenován zemským muzejním radou, 1941 prozatímním správcem a zároveň vedoucím Literárního archivu a 1945 přednostou knihovny Národního muzea. 1951–1955 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu ČSAV, poté odešel do důchodu. Hlavním přínosem pro českou literární vědu byla Novotného činnost literárněhistorická, zaměřující se zejména na národní písemnictví 19. století. Celoživotní bibliologická praxe i přístup k pramenům v knihovně Národního muzea měly vliv na metodu jeho vědecké práce, založené na pozitivistickém shromažďování dokumentů a zpřístupňování bibliograficko-životopisných údajů, rezignující většinou na hlubší analýzu literárního vývoje a kulturních souvislostí. Pramennou povahu mají studie máchovské , zejména však řada prací souvisejících s životem a tvorbou Boženy Němcové . Zásadní místo v Novotného vědecké činnosti zaujímá práce editorská. Rozhodující zásluhu měl na kritickém vydání sebraných spisů Boženy Němcové a Jana Nerudy, uspořádal a vydal též podstatnou část díla Karla Havlíčka, Zikmunka Wintra, Josefa Hory, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkra. Veškerý dostupný materiál o Němcové a Nerudovi se pokusil shromáždit v nedokončeném souboru dokumentů Život Boženy Němcové a Život Jana Nerudy. Edičně vý...

Více od autora

František Jaromír Rubeš

František Jaromír Rubeš byl právník, prozaik, básník, autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček. František Jaromír Rubeš pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém , dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Bystřici u Benešova a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování odešel jako syndikus do Načeradce . V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči. Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho "Deklamovánky". Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován . Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a ve Skutči.

Více od autora