český nakladatel

Václav Poláček byl český nakladatel a nakladatelský pracovník. Absolvoval dvouletou stavební průmyslovou školu. Pracoval jako tajemník poslance Františka Modráčka. Později byl administrátorem časopisů Var a Smetana. Byl jedním ze stavebníků v kolonii funkcionalistických domů na Babě v Praze-Dejvicích. Jeho dům projektoval Jan E. Koula. V roce 1922 byl jedním z iniciátorů a zakladatelů nakladatelství Družstevní práce. Zde pracoval do roku 1926, kdy pro názorové neshody nakladatelství opustil. Pro neshody ve vedení nakladatelství Družstevní práce z něj na podzim 1926 odešel a nabídl své služby Otakaru Štorch-Mariennovi, majiteli nakladatelství Aventinum. Ten jej učinil svým tajemníkem. Během svého působení mimo jiné organizoval přestěhování nakladatelství z nevyhovujících prostorů na Žižkově do bývalého Zedwitzovského paláce v Purkyňově ulici na pražském Novém Městě. V roce 1927 se vrátil do nakladatelství Družstevní práce. Po roční přestávce se vrátil do Družstevní práce. Zde působil až do roku 1934, kdy se s tímto nakladatelstvím názorově rozešel definitivně. Václav Poláček nastoupil do nakladatelských a vydavatelských podniků Jaroslava Stránského. Zde působil nejprve jako ředitel administrace Lidových novin v Brně. Od roku 1937 byl ředitelem knihkupectví. Po převzetí nakladatelství František Topič organizoval činnost Topičova salonu i nakladatelství. V suterénu domu zřídil Divadlko pro 99. K propagaci činnosti nakladatelství, salonu a divadla vydával časopis Tři týdny u Topičů, později Tři týdny v umění. Začátkem května 1942 byl Václav Poláček propuštěn z arizovaných podniků Jaroslava Stránského. Důvodem byla organizace výstavy Opuštěná paleta v Topičově salonu, kde byl připomenut i Herbert Masaryk, a za nevhodnou výzdobu výkladních skříní při příležitosti narozenin Adolfa Hitlera. Na základě nakladatelské licence, kterou získal již v roce 1940, začal vydávat publikace o dějinách umění a o uměleckých p... Zdroj: wikipedia.org