Petr Pithart
Osmašedesátý

1987 | Nakladatelství Rozmluvy

Kritická studie o reformistech Pražského jara je originální filozofickou a historickou sondou do dějin Československa 20. století. Kritická studie o reformistech Pražského jara je originální filozofickou a historickou sondou do dějin Československa 20. století.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

V textu podtrháno tužkou

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý V textu podtrháno tužkou	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, V textu podtrháno tužkou
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	314
Jazyk:	česky
ISBN10:	0946352437
ISBN:	9780946352432
Vydáno v:	Purley, Surrey
Vystaveno:	18. 11. 2025 15:6
Číslo položky:	1465167

O autorovi

Petr Pithart

Petr Pithart je český politik, historik a spisovatel, člen Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, bývalý člen KSČ, bývalý předseda české vlády v rámci federace, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí. Bývá označován za jednoho z "otců zakladatelů" české politiky a ústavnosti. Roku 1963 se oženil se spisovatelkou Drahomírou, roz. Hromádkovou. Jeho otcem byl náměstek ministra průmyslu, velvyslanec v Jugoslávii a později ve Francii Vilém Pithart, předválečný člen KSČ vězněný za války nacisty, který byl po roce 1970 perzekvován, mj. za protest proti okupaci Československa u prezidenta de Gaulla. Petr Pithart v roce 1960 vstoupil do Komunistické strany Československa, své členství ukončil dle svých slov v říjnu 1968. Byl jedním ze signatářů Charty 77 a angažoval se i v oblasti samizdatové literatury. Spolu s Milanem Otáhalem a Petrem Příhodou napsal pod pseudonymem PODIVEN knihu Češi v dějinách nové doby v níž její autoři zpochybňovali některé mýty českých moderních dějin, například okolo českého národního obrození, vzniku moderního českého národa či poválečného vysídlení Němců z Československa. Část historiků, například historička Věra Olivová, ovšem knihu hodnotí kriticky coby nahlížení na dějiny prizmatem univerzalistického katolicismu, zpochybňujícího samotný vznik československého státu a jeho představitele Masaryka a Beneše. Některá svá samizdatová díla napsal pod pseudonymem J. Sládeček. V roce 1989 a později se Petr Pithart angažoval v Občanském fóru. K roku 1990 je uváděn profesně jako člen Koordinačního centra OF. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 2 – Praha...

Více od autora