Zdeněk Dienstbier, Vladimíra Stáhalová
Onkologie pro laiky

2009 | Nakladatelství Radix Liga proti rakovině

Problematika výskytu rakoviny, genetická zátěž, rady ke snížení rizika onemocnění, léčba, jednotlivé druhy nádorů. Problematika výskytu rakoviny, genetická zátěž, rady ke snížení rizika onemocnění, léčba, jednotlivé druhy nádorů.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086031861
ISBN:	9788086031866
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2022 14:53
Číslo položky:	421527

O autorech

Zdeněk Dienstbier

Zdeněk Dienstbier byl český lékař, onkolog, profesor nukleární medicíny a radiobiolog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a propagátor zdravého životního stylu. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončení druhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana a Helenu . Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké radě se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oboru nukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd . S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Unive...

Více od autora