Max Scheler
O studu

1993 | Nakladatelství Mladá fronta

Tři studie německého filosofa se zabývají rozborem ideje člověka, ctnosti a studu. Tři studie německého filosofa se zabývají rozborem ideje člověka, ctnosti a studu.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba prasklá, stránky volně, Vpisky na předsádce

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlá obálka, obálka s flíčky, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou	Skladem pro e-shop	179 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba prasklá, stránky volně, Vpisky na předsádce	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba prasklá, stránky volně, Vpisky na předsádce
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	171
Jazyk:	česky
ISBN10:	802040354X
ISBN:	9788020403544
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Váhy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 9:46
Číslo položky:	1242260

O autorovi

Max Scheler

Max Scheler byl německý filosof, sociolog a filosofický antropolog. Vyšel z novokantovství, později se zabýval fenomenologií a filosofickou antropologií. Kromě Edmunda Husserla jej ovlivnili hlavně Immanuel Kant, Henri Bergson a Friedrich Nietzsche. Scheler se narodil v zámožné rodině, jeho matka byla zbožná židovka. Studoval medicinu, psychologii, filosofii a sociologii v Mnichově, v Berlíně, kde mezi jeho učiteli byl i Wilhelm Dilthey a Georg Simmel, a v Jeně, kde se seznámil s novokantovstvím a jeho etikou. Tam roku 1897 promoval u R. Euckena a roku 1899 se habilitoval; téhož roku konvertoval ke katolictví. V Jeně pak přednášel až do roku 1905 a seznámil se s Husserlovými „Logickými zkoumáními“. Pro rodinný skandál odešel 1906 do Mnichova, kde se spřátelil s Th. Lippsem a dalšími fenomenology. Roku 1909 po dalším rodinném skandálu odešel do Göttingenu a do Berlína, kde začal psát svoji nejznámější knihu „Formalismus v etice a materiální etika hodnot“ . Po rozvodu se svou první ženou se roku 1912 znovu oženil s M. Furtwänglerovou, sestrou dirigenta W. Furtwänglera. Jako mnoho německých akademiků – včetně Husserla – vnímal válku zpočátku jako vlastenecký úkol, tento názor však postupně opustil, začal rozvíjet křesťanský personalismus a kritizovat moderní společnost pro nedostatek solidarity. Na pozvání kolínského primátora Konrada Adenauera obnovil katedru sociologie na tamní univerzitě. Jeho práce „O věčném v člověku“ měla velký význam pro katolické hnutí obnovy v Německu, Scheler sám se však s katolicismem rozešel a přikláněl se k dědictví Spinozovu a Nietzscheovu. V dalších letech se věnoval i aktuálním politickým otázkám, zachování míru, sociální spravedlnosti a obraně demokracie a hledal mosty mezi protiklady, které podle jeho názoru nakonec povedou k nové katastrofě. Roku 1928 vydal vlivnou knížku „Místo člověka v kosmu“ a brzy nato zemřel. Zanechal po sobě rozsáhlou rukopisnou...

Více od autora