František Josef Studnička: O soustavě sluneční

František Josef Studnička
KOMPLET O soustavě sluneční + Věk Albrechta z Valdštýna

1868 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných kněh českých

O soustavě sluneční. Sepsal František Josef Studnička, řádný profesor mathematiky na k. zemském polytechnickém ústavu v Praze. S 40 dřevorytinami. Edice: Matice lidu, roč. 1, č. 5. Nákladem spolku pro vydávání laciných kněh českých. 1868 rok. O soustavě sluneční. Sepsal František Josef Studnička, řádný profesor mathematiky na k. zemském polytechnickém ústavu v Praze. S 40 dřevorytinami. Edice: Matice lidu, roč. 1, č. 5. Nákladem spolku pro… vydávání laciných kněh českých. 1868 rok.

Obsažené svazky:

O soustavě sluneční 1868 (140 s.)
Věk Albrechta z Valdštýna 1870 (116, to je, 216)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	349 Kč
Stav Dobrý razítka z knihovny, lehké oděrky	KOMPLET Skladem pro e-shop	419 Kč
Stav Dobrý odřené hrany desek	KOMPLET Skladem pro e-shop	399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	140 + 332
Jazyk:	česky
Edice:	1, 4. svazek ed. 1, 4. svazek ed. Matice lidu, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Matice lidu. Roč. 4 (1870)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 11. 2024 14:34
Číslo položky:	1068136

O autorech

František Josef Studnička

František Josef Studnička byl český matematik, učitel a spisovatel. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–1869 a 1871–1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–1872 přešel na pražskou univerzit...

Více od autora

František Bronislav Kořínek

František Bronislav Kořínek byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel. Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny a ruštiny . Psal také články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku. Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby. František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou , se kterou měl tři syny a dceru.

Více od autora